|
Čtenářsko - pěvecký spolek Svatopluk Spolkové stanovy byly schváleny počátkem roku 1898 pod č. j. 8459. Ustavující valnou hromadu 12.6.1898 zahájil z přítomnosti 22 přítomných místní nadučitel Antonín Bobrovský. Prvním předsedou spolku byl zvolen František Porhoim (1900 Karel Svoboda, 1910 Václav Kotulan, 1911 učitel Josef Staněk, 1915 Josef Pidra, 1918 Čenek Šmerda), jednatelem Josef Jelínek (1900 Vilém Pidra, 1902 Jan Gottwald, 1903 Stanislav Nejezchleb, 1905 Jan Ševčík, 1906 Antonín Daniel, 1909 Václav Kotulan, 1910 Antonín Daniel, 1911 Stanislav Nejezchleb, 1912 Hynek Zachrdla, 1915 Josef Jelínek, 1918 Vincenc Prachař). Přestože se spolek někdy označoval jako čtenářsko-pěvecký, soustředil se jeho zájem zpočátku na zábavy a výlety, byť s hudbou (již 28.8.1898 se uskutečnil výlet do Zamilovaného hájíčku u sloupku v Babicích, při kterém hrála kapela ze Studnic) a na aktivity čtenářské: odebírání novin a časopisů a shánění knih pro spolkovou knihovnu (do začátku roku 1900 získal spolek koupí a darem 278 kusů knih). Již na podzim 1898 se konstituoval 5členný zábavní odbor, doplňovaný podle aktuální potřeby připravované akce. Po půl roce činnosti začali členové se sbírkami na spolkové jeviště; režisérem byl zvolen Karel Svoboda. Tituly her prvních předsetavení nejsou zatím známy; o hudbě či zpěvu při nich víme jen do té míry, že například při představení 12.3.1899 hrála smyčcová hudba Prachařova "jako minule". Po divadle se často konala taneční zábava (v roce 1900 hrála několikrát hudba z Křtin). 25.11.1900 předvedli členové spolku divadelní hru (s hudbou) Vyškovský Žid, která byla později několikrát reprízovaná (např. 13.12.1903). Repertoár spolku byl pestrý: od jednoaktovek (Mlsáníčko) přes hry jako Trestanci na Špilberku, Není v Praze nad legrace, Mlynář a jeho dítě či Hraběnka z Podskalí až po klasiku: Stroupežnického Strakonický dudák byl uveden 8.11.1907, 15.12.1913 a 1.1.1914. Při předsetaveních i zábavách hráva la také kapela Ježkova z Blanska, při Dožínkách 2.8.1903 a národní slavnosti 22.7.1906 byla dána přednost před místní kapelou Jana Hrubého levnější hudbě z Ruprechtova. V souvislosti se zábavou 23.8.1908 je zmíněna spolková tamburašská hudba. Jelikož tím do začátku světové války končí zmínky o cizích kapelách (jen při národní slavnosti 3.7.1910 hrála kapela z Račic), lze se domnívat, že si hudbu spolek obstarával již vlastními silami. O dlouhodobém inklinování k Sokolu svědčí návrh předsedy Karla Svobody 13.1.1907, aby Svatopluk korporativně přistoupil za člena Sokola, což bylo valnou hromadou 17.2.1907 jednohlasně přijato. Po založení Místního odboru Národní jednoty v Babicích rozhodla mimořádná valná hromada 25.7.1909 o včlenění Svatopluka do nové organizace. Vlastní činnost změna názvu nijak neomezila, naopak umožnila rozšíření do dalších oblastí. Prameny: MZA Brno fond B 40/I kn. 436c Spolkový katastr okresu Brno - venkov; SOkA Rajhrad fond G-3 Čtenářsko - vzdělávací spolek Svatopluk Babice nad Svitavou
|
