|
Brünner Musikverein Vznikl zásluhou aktivity skupiny nadšenců, kteří se 13.3.1856 sešli ve starobrněnském klášteře u opata Cyrila Nappa, aby dohodli vše potřebné k založení hudebního spolku, který by řešil zejména vzdělávání hudebníků, pokud možno na úrovni celé Moravy. Byl vytvořen přípravný výbor; tvořili jej za předsednictví opata Nappa hrabě Braida, hrabě Michael z Bukuwky, baron Forgatsch, Dr. Ludwig Goldhann, Leopold Haupt, P. Pavel Křížkovský, brněnský starosta JUDr. Rudolf von Ott, JUDr. Josef rytíř Stella a Friedrich Mandeles. Za krátký čas se ke společnosti přidružil Johann rytíř Chlumecký, posléze dlouholetý předseda spolku. Nejprve bylo nutné navrhnout stanovy a zajistit členy. První úkol se nakonec ukázal složitější, naž si tvůrci Stanov představovali. První návrh z 16.4.1858 čekalo ještě několik let složitých jednání s úředníky místodržitelství, než bylo nakonec znění stanov z 20.1.1862 definitivně schváleno 28.5.1862. První valná hromada (Generalversammlung) se uskutečnila 22.11.1862 v sále německé reálky. Prvním předsedou se stal Michael z Bukuwky, do výboru zvoleni Jan rytíř Chlumecký, Dr. Ludwig Goldhann, Karl Brand, Anton Le Monier, Dr. Eduard Ulrich, Christian d’Elvert. V letech 1863-1871 vedl spolek Jan rytíř Chlumecký, 1871-1896 Christian d’Elvert, 1896-1913 JUDr. Friedrich M. Klob. Musikverein nevznikl jako reakce na vznik Besedy Brněnské, to lze říci o Männergesang Vereinu. Musikverein s BB korektně koexistoval, dokonce po počátečních kolizích v datech pořádaných koncertů byla po dohodách data koncertů stanovována se vzájemným ohledem na vystoupení druhého spolku. Dramaturgie koncertů Musikvereinu zahrnovala prakticky kompletní repertoár tehdejšího středoevropského profesionálního tělesa. Uměleckým ředitelem či dirigentem (Musikdirektor) byl v prvních šesti letech provizorně Adolf Budischowsky, poté dva roky skladatel Ferdinand Debois Ve vypsaném konkursu jednoznačně zvítězil kapelník městského divadla Otto Kitzler, jehož dlouholeté působení vtisklo spolku nejhlubší stopy. Po jeho odchodu se uměleckým ředitelem a dirigentem spolku stal spíš provizorně Trautgott Ochs a od roku 1901 (-1922) Karl Frotzler. Již 4.3.1865 byly schváleny stanovy spolkové hudební školy, která byla otevřena k 1.4.1866 pro bezplatné vyučování houslí a sborovému zpěvu. Z počátečních 50 žáků stoupl počet ve školním roce 1878/1879 na 169 a v roce 1888/1889 na 318 žáků. V roce 1900 dosáhla škola rozšíření o vyšší stupeň - konzervatoř (Konservatorium der Musik). Žáci školy se účastňovali na hudebních akcích Musikvereinu, dokonce například na koncertě sestaveném z děl Ludwiga van Beethovena (Stvoření Prométheovo, 9. symfonie), kdy sólové party přednesli Berta Brüll-Kilnemund, Gisela Körner, Felix Opluštil a Friedrich Krejčí - členové brněnského MGV. Ředitelem hudební školy byl od 15.11.1868 Otto Kitzler, od r. 1901 Karl Frotzler, jeho zástupcem byl v r. 1907 Karl Koretz. Zpěv, hru na housle, klavír, flétnu, violoncello, hoboj, fagot, trubku, lesní roh, ale i předměty teoretické a dramatický obor učilo dalších 20 učitelů (sl Adamcziková kl, Otto Burkert kl, Emma Denker-Brzezowsky dram. vyučování, Karl Frotzler (*10.4.1873 Stockerau/NÖ, †8.7.1960 Stockerau, varhaník, skladatel) zpěv, harmonie, dějiny hudby, teorie, Franz Heidl fl, prof. Marie Katholitzky (*11.7.1849 Brno †18.1.1931 Brno) kl, August Klang vl, Karl Koretz vl, Friedrich Krejczi zpěv, sl. Lazarová kl, Franz Mraczek vcl, Josef Mraczek vl, prof. Franz Oehn kl, Albin Paleczek vl, fg, Karl Perl trb, Karl Permann vl, Rudolph Pospich vl, Hugo Prochaska ob, sl. von Raab kl, Karl Regenfuss cor, Emanuel Šarka cbs, prof. Robert Streit vl, kl, Bertha Tyrell kl, Karl Wölhelm kl) Již od roku 1867 existovala ve spolku skupina členů, věnující se komorní hudbě (značného úspěchu dosáhl například koncert 20.5.1871 v Lužánkách provedený pěvkyní slečnou Malvínou Poletin a klavíristkou Marií Soffé, ze spolkových členů vystoupili houslista S. Taborowsky, violoncellisté Dr. Alois Koretz, Johann (x Franz?) Mraczek a O. Kitzler, zpěváci Alois Skara a Fritz Markl), ale téměř patnáct let vystupovali komorní hráči zcela ve shodě se stanovami Musikvereinu. Až v roce 1882 se ze spolku osamostatnil Kammermusik-Verein (stanovy schváleny 29.12.1881 pod č. j. 26511, změny již 30.3.1883 č. j. 7181 a 15.4.1885 č. j. 10 086), činnost zahájil formálně až 26.2.1886. Při valné hromadě 23.5.1890 byl předsedou zvolen vládní rada prof. Gustav Niesl von Magendorf. 21.2.1892 se předsedou stal moravskoslezský soudní rada Friedrich Ritter von Arbten, místopředsedou advokát JUDr. Friedrich Klob, jednatelem autorizovaný civilní inženýr a městský stavitel Johann Kowarzik, pokladníkem učitel August Petyrek, ve výboru dále zasedli profesor německé techniky Dr. Robert Telgel, obecní radní Heinrich Gomperz a koncertní mistr Karl Koretz. Vedení spolku (předseda, místopředseda, jednatel) zůstalo stejné celé desetiletí; valnou hromadou 18.12.1898 byl pokladníkem zvolen zemský advokát JUDr. Johann Brüll, ve výboru nově zasedli brněnský hejtman Alois Sobotka a učitel hudby Heinrich Janoch. Místopředseda JUDr. Klob byl v té době již presidentem moravskoslezské advokátní komory. Revizory účtů byli městský radní JUDr. Adolf Koretz a císařský rada Daniel Mandl. Příští rok se JUDr. Friedrich Klob stal předsedou spolku. Jeho náměstkem byl od roku 1902 Karl Koretz, jednatelem prof Hans Rupp (1906 zemský revident Karl Swozilek), pokladníkem opět JUDr. Johann Brüll. Pozornost zasouží fakt, že ve výboru se vedle Aloise Sobotky a Heinricha Janocha objevila již v roce 1899 učitelka hudby Marie Katolitzky. Valnou část koncertní činnosti obstarávalo spolkové smyčcové kvarteto v obsazení (1890) vl I. koncertní mistr (městského divadla) Karel Koretz, vl. II. Franz Zdara, vla Franz Juda, vcl. JUDr. Adolf Koretz (od roku 1894 Franz Mraczek jun.), 1899 Robert Künzel, Anton Kubrycht, Joseph Mraczek (1904 G. Konrad), Franz Mraczek Prameny a literatura: AMB fond R 12 Musikverein 1865-1890; MZA fond B 26 kart. 2638, č. j. 83243/39; Lexikon bedeutender Brünner Deutschen 1800-2000; Brabcová Jitka, Koncertní život v Brně na přelomu 19. a 20. století. Kandidátská disertační práce UJEP Brno 1988
Obsah |
