Brno Jednota na zvelebení církevní hudby na Moravě (Verein zur Pflege der Kirchenmusik in Mähren) Vznikla v Brně jako utrakvistický spolek, hlavně iniciativou Leoše Janáčka. Stanovy schváleny 4.6.1881, ustavovací valná hromada 23.9.1881. Za cíl si stanovila založení a vydržování varhanické školy, k čemuž došlo zahájením vyučování již 15.8.1882. Ředitelem školy byl jednoznačně určen Leoš Janáček (do 31.9.1919; po vzniku brněnské konzervtoře dala Jednota škole k dispozici veškerý svůj inventář včetně budovy). Jednoletý kurs byl již v druhém školním roce rozšířen na dvouleté, od roku 1885 na tříleté studium. Protektory Jednoty byli zvoleni moravský místodržitel Dr. Bedřich hrabě Schönborn, olomoucký arcibiskup (Bedřich kardinál z Fürstenberka, po jeho †8.8.1892 ThDr. Theodor Kohn, od roku 1904 ThDr. František Saleský kardinál Bauer) a brněnský biskup (ThDr. František Saleský Bauer, 1904 ThDr. Pavel hrabě Huyn, 1916 ThDr. Norbert Jan Klein). Předsedou se stal přísedící zemského výboru Jindřich hrabě Belrupt-Tissac, místopředsedou kanovník ThDr. František Zeibert, pokladníkem opat starobrněnského augustiniánského kláštera Anselm Rambousek, jednatelem ředitel školy Emanuel Schulz, dozorcem varhanické školy Dr. Josef Chmelíček, členy výboru zemský rada Dr. Karel Hanáček, místodržitelský rada Josef rytíř Januschka (do roku 1885), advokát JUDr. Josef Illner, notář JUDr. Karel Wallaschek (do roku 1885) a účetní rada Theobald Suchánek. Revizory účtů byli advokát JUDr. František Hodáč a učitel Josef Tomandl, ověřovateli protokolu dómský vikář P. František Kolísek a prof. Zikmund Horwáth. Členy (zakládajícími, řádnými, podporujícími) mohly být fyzické osoby i instituce. Staly se jimi nejen vynikající postavy (např. pražský arcibiskup Friedrich kardinál Schwarzenberg, president zemského soudu v Brně Johann Edelmann, brněnský místostarosta Johann A. Herlth, majitel lysického panství Quido hrabě Dubský, Vladimír hrabě Mitrovský, Leopold svobodný pán z Buchenrode, M. Proskowetz rytíř z Proskova a Marsdorfu na Kvasicích, olomoucký kanovník Anatol hrabě d’Orsay, zemský školní inspektor Dr. Alois Nowak, dačický okresní hejtman Anton Dwořak, prostějovský okresní hejtman Otto Rasty, revident ministerstva vnitra Wilhelm Štepan, cvičný učitel učitelského ústavu v Brně Bertold Žalud, hodonínský regenschori Václav Bárta, nadučitel a varhaník ve Slavkově u Opavy Ondřej Skoták, ředitel měšťanské školy v Ivančicích František Charvát, z farářů např. ThDr. Karel Eichler ve Veverské Bitýšce, Julius Jiřík ve Slavkově, Bartoloměj Martinů v Nemoticích, Jan Soukop v Doubravici, MUDr. František Budík, lékař v Bučovicích, učitel tělocviku v Brně Albín Kučera aj.), se kterými se setkáváme u dalších kulturních a jiných aktivitách, ale také například rytířský řád Křížovníků s červenou hvězdou se sídlem v Praze, učitelský spolek v Konicích, učitelský spolek v Bojkovicích, dominikánský klášter ve Znojmě, brněnský dóm, farní kostely v Brně u sv. Jakuba, u Minoritů, u sv. Tomáše, v Komárově, Komíně, Králově Poli, Obřanech, Řečkovicích, na Starém Brně, Zábrdovicích, dále v Batelově, Bedřichově u Lysic, Bílovicích u Břeclavi, Blučině, Bořitově, Bohdalově, Bračicích, Břeclavi, Budišově, Cizkrajově, Cvrčovicích, Dačicích, Dešné, Dolních Kounicích, Dolních Věstonicích, Domašově, Dyjákovicích, Hevlíně, Horní Bobrové, Hostěradicích, Hrádku, Ivani, Jihlavě, Jiřicích, Jemnici, Kamenici, Kdousově, Křepicích, Křídlovicích (Groß Grillowitz), Křtěnicích, Kunštátě, Lanžhotě, Lednici, Lechvicích, Letovicích, Lhotě u Rožné, Lysicích, Malešovicích (Malspitz), Měníně, Měříně, Mikulově, Mikulovicích, Mikulčicích, Mohelně, Náměšti nad Oslavou, Nosislavi, Nové Vsi u Břeclavi, Olbramovicích, Oleksovicích, Opatově, Oslavanech, Ostrovačicích, Pasohlávkách, Petrovicích, Podivíně, Pohořelicích, Popovicích, Prace, Pravlově, Prosiměřicích, Prušánkách, Předíně, Přibicích, Příklukách, Přísnoticích, Rosicích, Rozsochách(Nové Město n.M., Rožné, Řeznovicích, Sebranicích, Slavonicích, Stálkách u Šafova (ZN), Stonařově, Střelicích, Svratce, Šaraticích, Troubsku, Třešti, Újezdě u Židlochovic, Vážanech/L, Velkém Meziříčí, Vémyslicích, Višňové, Vlasaticích, Vojkovicích u Židlochovic, Volfíři, Vranovicích, Zaječí, Zbraslavi, Zvoli, Židlochovicích a řada kostelů filiálních, Celkový počet členů z celého Rakouska se během několika let přiblížil počtu 300. Výbor Jednoty organizoval v průměru 2 koncerty ročně, na jejichž programu se podíleli jednak žáci a učitelé varhanické školy, jednak sbory či sólisté brněnských spolků bez rozdílu mařské řeči, častými hosty byli i sólisté např. z Prahy a z Vídně. Prameny a literatura: Spolky v Brně Obsah |