|
Slovanský zpěvácký spolek techniků brněnských Ve Stanovách ze 17.12.1866, potvrzených 23.3.1867 pod č. j. 5776 (změněny již 26.12.1868, potvrzeny 14.4.1869 pod č. j. 3693, znovu 20.11.1870, potvrzeny 9.1.1871 pod č. j. 22 225/1870, další změny schváleny 24.11.1881/23 608, 17.3.1883/6345, 30.12.1884/33 876, 2.8.1887/22 966, 30.4.1908/24 424) je sborový zpěv postaven na první místo. Ve Stanovách pozdějších (1868 název spolku: Spolek slovanských techniků brněnských, 1871: Akademický čtenářský spolek Zora v Brně, 1884: Feriální klub akademiků pro střední Moravu) původní pěvecké aktivity mizí, v roce 1907 jen § 3 (Prostředky k dosažení účelu) obsahuje pasáž: "...pořádání přátelských jour-fixů, koncertů, věnečků, akademií, zábav, divadel, dýchánků, výstav, sjezdů..." . V roce 1869 byl starostou (předsedou) spolku Vladimír Hanáček, 1872 Gustav Mareš. Už jen struktura členstva (studenti) způsobila značnou fluktuaci, včetně předsednictva a byla příčinou kratičké existence spolkového sboru. Přechod spolku na bázi spolku čtenářského se nakonec ukázal jako východisko z nouze. Díky tomu se spolek zbavil nutnosti pravidelného cvičení a vystupování a nadále realizoval různá vystoupení svých členů pouze příležitostně. 21.2.1876 zpíval sbor Zory, řízený sbormistrem Budíkem, Nesvadbův sbor na pohřbu čestného člena Zory MUDr. Jana Helceleta Až počátkem 20. století se ve výkazech opět začíná objevovat činnost pěvecká a hudební (např. za rok 1903/1904 vykázal spolek 8 akademií, 15 přednášek a 26 debatních večírků). Přednášky se konaly v prostorách Filharmonické besedy, večírky v hostinci U Jonáků na Rudolfskě ulici (dnes Česká), někdy v sále hotelu Slavia. Vzdor usnesení valné hromady z 30.4.1906 o rozejítí se existoval zde v roce 1907 fungující pěvecký odbor respektive mužský sbor, který mimo úpravy národních písní zvládl Javůrkův sbor Na Moravu či Bendlovu Pijáckou. Mezi členy také působili zdatní zpěváci sóloví. Spolek také hudebně pěvecké akce pořádal či spolupořádal (1.7.1909 se podílel na realizaci Offenbachovy operety Orfeus v podsvětí, 6.5.1910 pořádal písňový večírek se sólistkou Annou Dolejšovou, s níž tehdy vystoupili i houslista Rudolf Reissig a klavírista J. Faměra). Prameny a literatura: MZA Brno fond B 26 sign. 45 kart. 2449A, Akademický čtenářský spolek Zora 1867-1920; Zapletal Vladimír, Kožík František, Dějiny Sokola Brno I. Brno 1948
Obsah |
