|
Männergesangverein Concordia (Mužský pěvecký spolek Concordia) Spolek vznikl 2.4.1864, v roce 1866 vznikla při spolku hudební škola. Významnou úlohu při zakládání spolku hrál nadučitel Spielmann. První léta se členové zaměřovali místo pěvecké činnosti na společenskou zábavu, nabízenou ve spolkových místnostech. Přesto se spolek již v roce 1867 zúčastnil německých pěveckých slavností na Helfštýně. O rok později, za předsednictví JUDr. Augusta Benesche, byl dne 29. června 1868 posvěcen spolkový prapor. Této slavnosti byly přítomny stovky pěvců mnoha spolků. Všichni ve slavnostním průvodu pochodovali na náměstí, kde byl prapor, věnovaný kroměřížskými ženami, slavnostně předán představitelům spolku; následoval slavnostní koncert a vše večer uzavřel ples. Velký vliv na následné nastoupení trendu zkvalitňování vlastní hudební činnosti Concordie měl mladý, ambiciózní kapelník městské hudby Mořic Ludwig, jenž v té době přijetím schopných vojenských hudebníků přizpůsobil městskou kapelu aktuálním požadavkům doby a připravil k plnění stále náročnějších společenských úkolů. S městskou kapelou byl spjat Spolek na podporu hudby (Verein zur Förderung der Musik), jehož cílem bylo podporovat přestárlé hudebníky kroměřížské městské kapely. Slavnostní koncert Concordie a její hudební školy, zahájující nové období, se konal 29.4.1869. Velmi úspěšně se spolek představil na vzpomínkové slavnosti Ludwiga van Beethovena 16.12.1870, mimo město se účastnil pěveckých slavností v Olomouci a Štenberku a prvního rakouského Turnfestu konaného v Brně v roce 1871. Jelikož mnozí členové pěveckého spolku byli zároveň členy Spolku na podporu hudby, byla tato plodná spolupráce obou spolků završená 7.5.1873, kdy se spolky spojily a vytvořily spolek Concordia, spolek pro pečování a podporu estetického výrazu (Concordia, Verein zur Pflege und Förderung ästhetischer Zwecke ). Stanovy nového spolku byly schváleny místodržitelstvím pod č. j. 7570, změněny v roce 1909. Nový spolek poskytoval možnost pěstovat nejrůznější druhy kulturní činnosti. Pro začátek bylo rozhodnuto založit tři sekce, a to sekci mužského zpěvu, ženského zpěvu a divadelní. Rozvoj, podpora již prosperující hudební školy byla samozřejmostí. Ze tří jmenovaných sekcí však v následujících letech vykazoval intenzívní činnost pouze divadelní odbor, zpěváci účinkovali víceméně jen při divadelních představeních (např. opereta Javotte v roce 1876) a samostatné koncerty na čas zmizely z programů. Přesto se podařilo realizovat několik koncertů významných evropských interpretů, jako například klavírního virtuosa Grünfelda, Švédského dámského kvarteta, Vídeňského kvarteta lesních rohů, Florentinského kvarteta a jiných, výborně dopadl i koncert Brněnského mužského pěveckého spolku (Brünner Männergesangverein). Od roku 1878 se produkce spolku začala rok od roku výrazně zvyšovat, nebývalého rozsahu nabyla zejména v letech 1882-1888. V těchto letech provedl spolek mimo jiné 63 divadelních veseloher, 20 operních a operetních představení (např. 1885, 1888 Millöckerův Žebravý student, 1885 Javotte, 1887 Cikánský baron Johanna Strausse, 1888 Marta od Friedricha von Flotow), 7 dalších velkých vokálně instrumentálních děl (mší), 47 skladeb orchestrálních, 120 mužských, 49 smíšených a 9 ženských sborů, 37 skladeb pro sólový zpěv, v 74 skladbách vystoupili sólisté instrumentální. Za první čtvrtstoletí existence Concordie předvedl spolek kroměřížskému publiku 28 hostujících sólistů. Z celkového počtu 327 “produkcí” připadá 137 na divadelní představení, realizováno bylo dále 45 koncertů, 37 liedertaflových večírků, 46 plesů a tanečních věnečků, 34 silvestrovské zábavy a pánské večírky, 22 pěveckých výletů, 6 zastaveníček. Prameny a literatura: MZA Brno fond B 40/I kn. 437 c Spolkový katastr Kroměříž - město; Kremsier. Festschrift zum 25. Jubiläum des Vereines Concordia. Kroměříž 1889
Obsah |
