|
Zpěvácký spolek Moravan Kořeny jeho vzniku tkví v česky hovořící části utrakvistického sdružení vzniklého již v roce 1846, které v roce 1864 přijalo název Casino. V roce 1862 se české členstvo vydělilo a založilo čtenářský spolek Občanskou besedu, jejíž duší byli JUDr. Jan Kozánek a záhlinický rolník František Skopalík. Schválení stanov 11.11.1863 pod č. j. 28 407 (měněny byly 21.2.1896, 28.9.1903 a v letech 1910 a 1913) bylo jen právní potvrzení existence už stávajícího spolku (již pět měsíců předtím, 12.6.1863 v č. 77, oznamuje Moravská orlice: “Zpěvácký spolek kroměřížký přijal jméno Moravan”). Název spolku pochází od prvního předsedy spolku, kroměřížského solicitátora Josefa Mnohoslava Šperlína (Sperlinga). Starostové (předsedové): březen 1863 -17.1.1879 Josef Mnohoslav Šperlín (Sperling), 17.1.1879-12.3.1880 JUDr. Rudolf Thurn-Taxis, 12.3.1880-9.9.1881 JUDr. Vilibald Mildschuh, 9.3.1881-26.11.1902 úředník městské spořitelny Hugo Zimek, 6.2.1903-31.10.1927 JUDr. Emil Kozánek. Sbormistři: do 31.12.1866 choralista kostela sv. Mořice Karel Zavadil, 1.1.1867-20.3.1880 Karel Cigna (1870-73 také Edvard Skála), 1.4.1880-15.9.1882 Josef Blažek, 15.9.1882-12.2.1883 Klaudius Pacholík, 12.2.1883-5.10.1887 JUDr. Karel Kozánek, 5.10.1887-31.8.1905 Ferdinad Vach, 31.8.1905-31.12.1907 Julius Rauscher, 4.3.1908-31.12.1911 Antonín Fritz, 13.1.1912-13.1.1919 Stanislav Šula, poté Eugen Třasoň. Protektorem spolku byl v letech 1862-1890 JUDr. Jan Kozánek. Jednatelem byl v roce 1863 zvolen notářský koncipient ve Zdounkách Klaudius Porázek, 1894 prof. František Schindler, 1895-1900- učitel František Doležel, 1903-1905 Dr. Rom. Hauk, 1908-1912 P. Ladislav Janča, 1912-1913 Antonín Stržínek, 1914 Jan Chotek. Vedle původního mužského sboru vznikl i dámský odbor, čímž byly vytvořeny předpoklady k provádění zejména závažných kantátových a oratorních děl například Antonína Dvořáka. V roce 1886 zde Antonín Dvořák osobně dvakrát řídil provedení Stabat Mater, 1891 oratorium Svatá Ludmila, 1892 Requiem. V roce 1900 řídil provedení své kantáty Amarus Leoš Janáček. Moravan prováděl také opery: 1892, 1893 a 1894 byla provedena Zmařená svatba Karla Šebora, 1893 V studní Viléma Blodka, 1894 Starý ženich Karla Bendla, 1899 Hubička Bedřicha Smetany. Rozhodnutí spolkového výboru dne 14.7.1882 dalo vzniknout hudební škole, což bylo místodržitelstvím milostivě schváleno 11.9.1882 pod č. j. 6897. Jejími řediteli byli prof. arcibiskupského semináře P. Ludvík Holain, ředitel kůru Ezechiel Ambros, Antonín Petzold a Ferdinand Vach. Jen ve školním roce 1894/1895 na škole učili: ředitel Ferdinand Vach, učitelé Emanuel Vach, Rudolf Reissig, Stanislav Šula, výpomocně Eduard Melen, Klaudius Pacholík, Hynek Vach, František Korčian, dále Aloisie Veselá, Arnošta Staníčková a Zdenka Cignová. Počty žáků rostly rok od roku: 1882/83 137, 1885/86 256, 1890/91 280, 1894/95 325. Moravan pěstoval čilé styky s mnohými jinými spolky (na Moravě byly např. Beseda brněnská, Svatopluk, holešovský Pdhoran, Vlastimil v Hradisku, v Chropyni Ječmínek, v Kojetíně Jaroslav, olomoucký Žerotín, v Moravské Ostravě Lumír, v Prostějově Orlica a Vlastimila, v Přerově Přerub a Vlasta, v Uherském Hradišti Svatopluk, ve Vsetíně Farní cyrilská jednota, Haná ve Vyškově; mimo Moravu Hlahol v Praze, na Královských Vinohradech a v Plzni, Černín v Jindřichově Hradci, Flharmonická jednota v Hradci Králové, Zpěvácký spolek slovanský Lumír ve Vídni, Zpěvácký spolek v Turnově a dokonce spolek Zvonimír ve Splitu). Spolkové heslo: Bohu a národu k službě a slávě. Prameny a literatura: MZA Brno fond B 40/I kn. 437c Spolkový katastr okresu Kroměříž; SOkA Kroměříž fond ...; SÚAr Praha fond Pěvecká obec československá sign. 73/3; Výroční zprávy zpěváckého spolku Moravana v Kroměříži, skutečného člena Jednoty zpěváckých spolků českoslovanských v Praze za správní rok 1899. Kroměříž 1900 (roč. XXXVII.); Fric Ota, Vývoj hudební kultury na jihovýchodní Moravě. Brno 1963; Valový Evžen, Sborový zpěv v Čechách a na Moravě. Brno 1972; Spolky v Kroměříži Obsah |
