|
Pěvecké sdružení moravských učitelů Počátky Sdružení sahají do roku 1893, kdy profesor kroměřížského pedagogia Ferdinand Vach uspořádal se svými studenty 26.2. první veřejnou akademii, na které spolu se skladbami orchestrálními zeznělo několik sborů, mimo jiné i Smetanovo Věno. V dalších letech Vach své nároky zvyšoval a rozšiřoval repertoár sboru o díla Pavla Křížkovského, Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Zdenka Fibicha, Josefa Bohuslava Foerstera, Otakara Jeremiáše či Josefa Nešvery. 
5.4.1903 sdělil Vach svým studentům, že z posluchačů 4. ročníku a několika učitelů hodlá vytvořit mužský sbor,
který by se veřejným vystoupením 1.8.1903 účastnil Východočeské výstavy v Chrudimi a absolvoval několik dalších
koncertů v okolí.Návrh byl přijat a 13.6.1903 se uskutečnila zkouška tělesa, jež tvořilo 43 abiturientů a 17 bývalých žáků prof. Vacha: Matouš Balcárek z Kroměříže, Antonín Beňa z Beňova, Antonín Černý z Hulína (†1950), Vladimír Decker z Příkaz (†16.4.1905), Josef Hana z Hradiště, Josef Hrabal z Lutopecen, Chromeček z Kroměříže, Jiříček z Vizovic, Andebert Koreček z Prostějova, Karel Lýsek z Pňovic, Hubert Malina z Dřevohostic (†26.6.1949), Josef Melen z Břestu, Navrátil ze Zlobic, Josef Šamánek z Rataj, Vilém Steinmann z Prostějova, Štěpán Svozil z Prostějova (†1904) a Josef Zapletal též z Prostějova. Nácvik probíhal o sobotách a nedělích do 29. července. Za tu dobu nacvičili zpěváci zpaměti 14 sborů od Dvořáka, Foerstera, Křížkovského, Maláta, Nešvery, Paly a Smetany. 30.6.1903 vystoupili na samostatném koncertě v kroměřížském kine Nadsklepí pod názvem Učitelský dorost kroměřížského pedagogia. V srpnu téhož roku absolvoval sbor koncerty v Chrudimi (1.8.), Kutné Hoře (2.8.) a Pardubicích (3.8.). Sbor, sestavený jen k příležitosti výstavy, se po produkcích měl rozejít. Pak místo původně plánovaného rozchodu celého sboru odešlo jen 23 zpěváků a zbývajících 37 (z abiturientů Eugen Decker, Oldřich Dočkal, Antonín Dostálek, Bohumír Dostálek, Eduard Fišer, Jan Gaja, František Kadlčík, Boh. Kochaníček, Stanislav Menšík, Antonín Mlčoch, Stanislav Nop, Vlastimil Pouchlý, František Stoklásek, Jaroslav Tenora, Uličný, Jan Vašíček (†1910), Grygera, Josef Havela, Josef Břeha, Mačák, František Novotný, Stužka; z výše uvedených učitelů odešli jen Jiříček a Melen) se rozhodlo v činnosti pokračovat. V září tedy následovaly koncerty v Přerově (19.9.), Prostějově (19.9.) a Olomouci (20.9.). Na základě úspěchů těchto koncertů bylo ve zkoušce 1.11.1903 rozhodnuto dodržet zákonné formality a ustanovit řádný spolek. Byly tedy vypracovány stanovy pěveckého spolku, které byly po opravách schváleny 20.3.1904 pod č. j. 13 531 a 31.3.1904 se sešla první valná hromada. Předsedou byl zvolen Vladimír Decker (1905, 1907-13 Josef Dovrtěl, 1906, 1914-1920 Josef Zapletal), místopředsedou Josef Hána (1905 František Antoníček, 1906 František Kočí, 1907-09 Vladimír Decker, 1910-12 Bohumil Hanák, 1913 Josef Zapletal, 1914-1918 Vladimír Decker), jednatelem Josef Hrabal (1905, 1908-09 Josef Zapletal, 1906 Vilém Steinmann, 1907, 1910-13- Vladimír Decker, 1914-1918 Karel Večeřa), pokladníkem Matouš Balcárek (1905, 1913-1918 Hubert Malina, 1906-09 Bohumil Hanák, 1910 Karel Lýsek, 1911-12 Josef Spáčil. Za prvních deset let své existence absolvoval spolek 200 koncertních vystoupení (113 na Moravě, 61 v Čechách, 26 v Dolních Rakousích, Francii, Haliči, Chorvatsku, Kraňsku, Německu a Švýcarsku). Množství koncertů nezřídka převyšovalo počet řádných zkoušek (na zkoušky či přesněji jedno- až třídenní soustředění byli členové svoláváni písemně), například v roce 1911 se členové před 32 koncerty sešli v 18 termínech, 1912 při stejné frekvenci zkušebních setkání vykazuje Sdružení žeň 41 koncertů. Za tu dobu obsáhl repertoár sboru 100 položek. Umělecký rozlet sdružení zabrzdila světová válka, ale jen na 2 roky. V roce 1915 se konal jediný koncert v Brně 15.1. a tamtéž sdružení navázalo o 25 měsíců později 2.2.1917. Do vyhlášení svobodné republiky pak stihli pěvci absolvovat celých 50 koncertů, čímž dosáhli historicky (od vzniku) čísla 217. 8.11.1918 vystoupilo sdružení v Brně a 21.12. uvítalo v Praze příchod T.G. Masaryka do vlasti. Důležitou složku programů tvořily mimo díla cizích skladatelů (A. Bruckner, P. I. Čajkovskij, E. H. Grieg, J. Haydn, C. Kjuj, M. Reger, C. Saint-Saens, F. Schubert aj.) sbory Antonína Dvořáka, Josefa Bohuslava Foerstera, Leoše Janáčka, Pavla Křížkovského, Vítězslava Nováka, Bedřicha Smetany a Josefa Suka, ale i například úpravy národních písní od Jana Maláta. Prameny a literatura: MZA Brno fond B 40/I kn. 437 c Spolkový katastr Kroměříž-město; Deset let sdružení moravských učitelů. 1903-1913, Brno 1913; Valový Evžen, Sborový zpěv v Čechách a na Moravě. Brno 1972; Kudlík Otakar, Pěvecké sdružení moravských učitelů. Břeclav 2000;
Obsah |
