|
Čtenářsko-zábavní spolek spolek (od roku 1908 Čtenářsko-vzdělávací spolek) Stanovy byly místodržitelstvím schváleny 15.12.1881 pod č. j. 25 523, změny schváleny 18.6.1884 / 14 704 a 1.5.1908 / 23 121. První stanovy začínaly: § 1. Sídlem spolku jest městys Napajedla, spolek má jméno čtenářsko-zábavní spolek. § 2. Účelem spolku jest pěstovati zábavu společenskou čtením časopisů, přednáškami vyjímajíc politickými, zpěvem, hudbou, divadelními a vůbec dovolenými hrami. Druhé stanovy působnost spolku rozšiřovaly: § 2. Účelem spolku jest pěstovati zábavu společenskou čtením časopisů, jak veřejnými přednáškami vyjímajíc politickými, zpěvem, hudbou, divadelními a vůbec dovolenými hrami, výlety v Napajedlích i mimo Napajedla a udržovati veřejnou bezplatnou knihovnu pro své členy a lid napajedelský. § 23 Čtenářsko-zábavní spolek jest oprávněn při veřejných průvodech v Napajedlích i mimo Napajedla užívati praporu. Třetí stanovy spolek vyřazují z okruhu naší pozornosti, neboť úkolem (účelem) spolku mělo být od té doby šíříti a povznášeti lidové vzdělání, stránku politickou vylučuje, přičemž hudba ani zpěv již nejsou nikde zmíněny a činnost spolku se od té doby zaměřila skutečně pouze na budování a provozování knihovny a přednášky. Tzv. zařizující výbor (Josef Beneš, Josef Berger, František Froleš, František Lehrich, JUDr. Roman Zapletal) svolal na 22.1.1892 do Rolnické záložny ustavující valnou hromadu, na níž byl zprvu zvolen předsedou Dr. Zapletal, ale vzdal se funkce a zvolen byl notář M. Stokláska (1883- Josef Beneš, 1884- Dr. Zapletal, 1888- MUDr. Richard Würz, 1889- František Lehrich, 1890- Karel Jančík, 1891- JUDr. Zapletal, 1893- MUDr. Würz,1895- JUDr. Jan Prosek, 1898- Karel František Jančík, 1900- Jan Stelzer, 1904- Jan Krejčiřík, 1908- Jan Křen, 1909- Jan Krejčiřík, 1911- Kajetán Kleveta, 1918- Dr. Alois Horák). Zpočátku vyvíjel spolek aktivitu skutečně jen za cílem pobavit své členy i sousedy a organizovány byly příležitostné zábavy (masopustní, kateřinská, posvícenská, kuželková, mikulášská, silvestrovská), záhy však bylo jasné, že s tímto programem nikdo dlouho pozornost okolí neudrží. Některé zábavy byly tedy zaměřeny ke koncertnímu typu a také se hrdě nazývaly "koncerty", byly vzneseny první návrhy na rozšíření repertoáru o dramatickou složku. Již na výborové schůzi 4.1.1885 bylo rozhodnuto zakoupit "humornou skladbu" Romana Nejdlého Sezení městské rady a předvést ji při masopustní zábavě. Záznam o realizaci bohužel chybí, ale vzhledem k tomu, že doklady o dalších divadlech prozrazují mimo Těžké ryby, provedené 6.12.1885 pouze zrušenou premiéru Jedenáctého přikázání v roce 1889 a dva roky později, 14.4.1891 provedení divadla Korouhevník jako představení v pořadí třetího, je velmi pravděpodobné, že Nejedlého humoreska byla provedena. Divadelní ruch tedy nebyl nijak překotný, přestože 16.4.1885 výbor spolku rozhodl o zřízení divadelního odboru s tím, že bude produkovat čtyři divadelní kusy ročně. Příčinu můžeme hledat i ve skutečnosti, že obětavý režisér, nadučitel Jan Kučera, 18.11.1886 zemřel. Páteří hudební a pěvecké činnosti ve spolku byl bezesporu ředitel kůru Ludvík Zeman, jenž nacvičoval nejen sbory, hudební a komické výstupy členů spolku, ale podle potřeby sám vystupoval jako sólový klavírista i doprovazeč. Snad právě jeho zásluhou byl již v roce 1885 založen fond na zakoupení harmonia. Cíl sbírek byl však v brzké době změněn na klavír, na který se členstvo nakonec skládalo celých deset let, který ale byl následně často využíván i ostatními spolky, zejména Sokoly. V roce 1897 přišli někteří členové spolku s nápadem širokého významu - založit v Napajedlích hudební školu. Předseda František Úlehla pro spolek vyžádal z Kroměříže a Olomouce stanovy spolkových hudebních škol Moravana a Žerotína, členové výboru byli pověřeni vypracováním stanov podle těchto vzorů, vzniklo kuratorium budoucí školy, v němž byl zastoupen spolek, město Napajedla a místní záložna. Na školu daroval olomoucký arcibiskup Theodor Kohn 15 zlatých a měšťan Baltazzi do konce 50 zlatých s tím, že každý další rok by poslal dalších 10. Po dvou letech je však myšlenka školy při valné hromadě 10.12.1899 zmíněna, že stanovy ještě nejsou vypracovány, načež celá záležitost zcela mizí ze scény. Je to výsledek vleklé krize, která spolek pronásledovala od přelomu století a vyústila do změny stanov, ze kterých byly hudebně pěvecké aktivity zcela vypuštěny. To předcházela několikaletá absence kdysi tak oblíbených zábav a v letech 1906-1907 útlum spolkového života vůbec. Prameny: MZA Brno fond B 40/I kn. 437 Spolkový katastr okresu Uherské Hradiště; SOkA Zlín fond Čtenářský a vzdělávací spolek Napajedla, i. č. 1-5, 9, 13-16
|
