Janáček Leoš *3.7.1854 Hukvaldy †12.8.1928 Ostrava Syn kantora. Od roku 1865 fundatista starobrněnského kláštera pod vedením P. Pavla Křížkovského, u něhož získal pevné základy hudebního vzdělání. 1872 absolvoval český učitelský ústav v Brně, další vědomosti získal na pražské varhanické škole. Vrátil se do Brna jako Křížkovského nástupce, učil na učitelském ústavu, působil jako sbormístr Řemeslnické besedy Svatopluk a Besedy brněnské. Teoretické vzdělání si ještě doplnil studiem v Lipsku a ve Vídni. V roce 1881 v Brně založil a do roku 1919 vedl varhanickou školu, která se stala výchozím bodem pro desítky špičkových hudebníků, varhaníků či ředitelů kůru. O generaci později po P. Františku Sušilovi se věnoval sběru národních písní a jejich vydávání; tyto zanechaly stopy zejména na jeho tvorbě sborové. Jeho skladatelské dílo se stalo mezníkem a základním repertoárem světových umělců i těles prakticky ve všech oborech, počínajíc operami (hlavně Její pastorkyňa, Osud, Výlety pana Broučka, Káťa Kabanová, Příhody lišky Bystroušky, Věc Makropulos, Z mrtvého domu), kantátami (Amarus, Na Soláni čarták, Věčné evangelium, Glagolská mše), přes tvorbu symfonickou (např. Lašské tance, Suita, balada Šumařovo dítě, rapsodie Taras Bulba, symfonická báseň Balada blanická, Symfonietta), komorní (2 smyčcové kvartety, suita Mládí pro dechové sexteto), sbory mužské, ženské i smíšené (z vrcholných mužských např. Kantor Halfar, Maryčka Magdonova, Sedmdesát tisíc, Potulný šílenec), skladby klavírní (Po zarostlém chodníčku, V mlhách, Concertino, Capriccio, 1.X.1905 aj.), po tvorbu písňovou a duchovní. Obsah