Oberleithner Karl (umělecký pseudonym Carlo Nero) *2.10.1828 Šumperk †9.10.1898 Arco (Trentino, Itálie) Syn Eduarda Oberleithnera. V mládí se připravoval na budoucí povolání podnikatele ve lnářství a plátenictví. Rovněž se věnoval zemědělství, zvláště lnářství. Po otcově smrti vstoupil roku 1850 jako společník bratra Eduarda do firmy Oberleithner und Sohn. Když byly vybudovány mechanické přádelny v Šumperku a v Loučné, poté co se začal soustřeďovat zájem akcionářů přádelen na kvalitu a úpravu lnářského vlákna, stál Karel Oberleithner v čele propagátorů nové metody zpracování lnu, především belgické metody máčení lnu, která dávala lepší předpoklady ke strojovému zpracování. Byl zvolen předsedou Spolku pro povznesení lnářského průmyslu na severní Moravě, z jehož iniciativy založilo ředitelství mechanické přádelny v Šumperku, moderní máčírny a přípravny lnu ve Velkých Losinách a v Šumperku. Karel Oberleithner se kromě zájmu o řízení a modernizaci podniku zabýval agrokulturou, usiloval o povznesení severomoravského zemědělství , zvvláště lnářství. Byl zakladatelem zemědělské a lnářské školy v Temenici. Byl činný i politicky. V roce 1872 byl zvolen do moravského zemského sněmu. Byl zapojen do veřejného a kulturního života. Organizoval dobrovolný hasičský sbor, byl činný v sociálních institucích a kulturních spolcích, byl předsedou a sbormistrem pěveckého spolku v Šumperku. Hudba byla jeho největší zálibou. V ní se uplatňoval nejen jako organizátor, ale i jako hudební skladatel. K této umělecké činnosti byl připraven celým svým intelektuálním vývojem od raného dětství. Na housle začal hrát dříve, než uměl číst a psát. V devíti letech hrál na kůru a v orchestru. Důkladné vzdělání ve hře na klavír získal prostřednictvím A. H. Stahlknechta, ředitele pěvecké akademie v Saské Kamenici (Chemnitz, svého času Karl_Marx_Stadt, Německo). Do hudebního dění Šumperka vstoupil v 50. letech založením pěveckého spolku a městské kapely. Vydal řadu hudebních skladeb pod uměleckým jménem Carlo Nero. Většina z nich dokazuje svěží invenci, mají zábavný, častěji taneční charakter. Jde vesměs o díla nevelkého rozsahu, srozumitelných postupů a přehledné formy. Setkávaly se s příznivým přijetím posluchačů a staly se součástí repertoáru řady soudobých městských a lázeňských kapel. Soupis skladeb Karla Oberleithnera: - Banagh - Polka, jedna z nejstarších skladeb je z roku 1860, nemá op. číslo, - Enkelin, op. 2,Orchestrální polka - Mazurka, - Sons des Harpes, op. 4, - Rose aus dem Schwabenlande, op. 5, Orchestrální polka, - Gnaden Walzer, op. 6, Orchestrální valčík, - Kling kling Antwerpen, op. 7, Orchestrální skladba, - Am Achensee, Idyla o jednom aktu, - Ave Maria, op. 10, Skladba pro orchestr, aj. Soupis Skladeb Karla Oberleithnera provedl Jiří Kvapil ze zpráv a anoncí zveřejňovaných v šumperských novinách "Grenzboote des Nordwestlichen Mährens" z let 1875 až 1899, "Schönberger Zeitung" z let 1893 až 1901 a z biografického článku o Karlu Oberleithnerovi, skladateli komponujícím pod pseudonymem Carlo Nero, "Deutsche Kunst und Musikzeitung č. 46/1886" z 31. 12. 1886 (Wien) Obsah |