Škroup František *3.6.1801 Velké Osice u Hradce Králové †7.2.1862 Rotterdam Škroup pocházel z rodiny učitele Dominika Škroupa. Po gymnáziu v Hradci Králové studoval na filosofické a posléze na právnické fakultě v Praze, ale z obojích studií zběhl kvůli hudbě. Spolu s přáteli studenty se přičinil o uvedení několika českých ochotnických představení ve Stavovském divadle i překladů cizích oper. To jej inspirovalo k vytvoření původní české opery. První tóny Dráteníka na libreto básníka J. K. Chmelenského uslyšela Praha 2. února 1826. Poté se již plně věnoval hudbě. Roku 1827 se stal druhým (1837 prvním) kapelníkem Stavovského divadla, v letech 1836-1845 byl regenschorim synagogy v Dušní ulici. Další opera na Chmelenského text Oldřich a Božena byla ve Stavovském divadle uvedena 4.12.1828 se znatelně menším úspěchem, poslední Kolumbus byl později uveden v Národním divadle a natočen pro rozhlas). Škroup napsal řadu scénických hudeb k vlasteneckým hrám, mezi nimi i k Tylově Fidlovačce, kde 21. prosince 1834 poprvé zazněla z úst pěvce Karla Strakatého píseň Kde domov můj. Roku 1857 byl Škroup po nevybíravé mediální kampani z divadla propuštěn jen s roční penzí 1050 zlatých. Otevřel si sice soukromou pěveckou školu, ale to na zajištění rodiny nestačilo. Počátkem roku 1860 se stal ředitelem Žofínské akademie, ale již v květnu přijal místo kapelníka opery v Rotterdamu, kam s rodinou odcestoval a nakonec také zemřel. Obsah