|
Zpěvácký spolek Přerub Již před rokem 1862 vytvořila skupina nadšenců (Josef Bličík, František Hausmann, Karel Kozánek, Václav Kozánek, Václav Kramář, František Kroupa, Tomáš Kyjovský, Adolf Mrkva, František Mrkva, Mořic Skála, Jan Steiner, Josef Ševčík, Václav Svoboda, František Vávra, Cyril Vítěz, Josef Vítěz a František Vitásek) tzv. zakládající či zařizující výbor, který oslovoval potenciální členy nového spolku a vypracoval stanovy, které poslal brněnskému místodritelství ke schválení. Tyto stanovy byly schváleny 3.8.1862 pod č. j. 21 250, změněny 15.8.1880 pod č. j. 15 703 kvůli právu nosit spolkový prapor, podruhé 3.2.1914 pod č. j. 8440 mimo jiné kvůli rozšíření působnosti spolku vyjádřené názvem Pěvecko-hudební spolek Přerub. Změna stanov v roce 1914 (žádost byla podaná 24.1.1914) byla provedena podle stanov olomouckého Žerotína, schválených místodržitelstvím v roce 1910. Ve stanovách “Účelem zpěváckého spolku “Přerub” v Přerově jest pěstovati zpěv vůbec, zejména zpěv národní, se zvláštním zřetelem na zušlechtění citů a mravů”. První předsedou Přerubu se stal František Kramář, v letech 1868-24.6.1869 ředitel František Kroupa, do 4.7.1870 Václav Kozánek, do 10.8.1871 P. Josef Kojecký, do 28.10.1879 Cyril Vítěz. 9.11.1879 byl předsedou zvolen obchodník František Štěpka [Štěpka František obchodník, národní buditel, dlouholetý starosta Přerova, v letech 1879-87- předseda Zpěváckého spolku Přerub], 8.12.1892 Dr. Jan Kahovec. V roce 1914 byl předsedou spolku odborný učitel Ed. Bernášek, jednatelem Mir. Lazar. První spolková beseda se uskutečnila již 21.9.1862 v sále hostince U bílého koníčka, kde mimo deklamací a sólových výstupů sl. B. Holasové zazněly mužské sbory Hlahol (Karel Bendl), Slovan, Kde je slávská domovina a Naprej. Druhou besedu provedli členové spolku 26.12.1862. 18.9.1864 se za účasti dalších 7 pěveckých spolků z okolí konala slavnost svěcení spolkového praporu. Matkou praporu se stala Eliška Kramářová, kmotrou Marie Vávrová, prapor posvětil protektor spolku P. František Navrátil, slavnostní řeč pronesl P. Ignác Wurm. Toho roku se spolek účastnil slavnosti pěveckých spolků v Praze. Prvním sbormistrem Přerubu (1862-72) byl Mořic Skála, v letech 1872-1892, 1899-1907 Josef Čapka-Drahlovský [*13.12.1847 Drahlov †11.6.1926 Přerov], 1893-1898 prof. František Martínek, 1907-1913 Ferdinand Vaněk, 1914 Ludvík Šašina, 1915 Emanuel Polmann, 1916, 1918 Stanislav Kovanda, 1917 František Krejčí. Po založení ženského pěveckého spolku Vlasta začala užitečná spolupráce Přerubu s tímto sborem, zejména pořádáním společných koncertů. Přerub tak rozšířil svůj repertoár na sbory smíšené. Při zahájení národopisné výstavy v Přerove 13.8.1893 provedl spojený sbor Přerubu a Vlasty Smetanovu Českou píseň, orchestrální doprovod zajistila Rundova kapela, na koncertě 17.12.1893 zazněla skladba Triumfátor pro sóla, mužský sbor a orchestr od K. Weise a kantáta Hebrejská elegie pro mužský sbor a orchestr od Karla Bendla. Při tomoto koncertě spoluúčinkovala kapela 93. pěšího pluku z Olomouce, která mimoto samostatně provedla Dvořákovu orchestrální předehru Kde domov můj a Smetanovu symfonickou báseň Vyšehrad. 17. a 18.4.1909 provedl Přerub kantátu Antonína Dvořáka Svatební košile. Sóla zpívali Magda Šantrůčková (soprán), Miroslav Lazar (tenor) a Ladislav Němeček z Brna (baryton), hudbu 93. pěšího pluku z Olomouce řídil Ferdinand Vaněk. Za 30 let existence vzrostl archiv Přerubu na 350 sborových i orchestráních signatur, když si přitom spolek některé hudebniny půjčoval od jiných spolků, zejména od Besedy brněnské a olomouckého Žerotína. Přátelské styky pěstoval Přerub také se spolky jako Lípa v Lipníku nad Bečvou, Moravan v Kroměříži, Lumír v Moravské Ostravě, Orlice v Prostějově, Hlahol v Plzni, Zpěváckým spolkem ve Vídni a spražskými spolky Hlahol, Lumír, Malostranský zpěcký spolek, Lukes (Smíchov). Popis spolkového praporu: “Na jedné straně nese v modrém poli zlatá lyra, pod níž stříbrným písmem tisk “Přerub”. Na druhé straně jest v bílém poli erb města Přerova (na modré půdě a ve zlatém poli mezi dvěma věžemi tuří hlava). Oba znaky na obou stranách ozdobeny jsou ornamenty pestrými (bílé, modré, červené). Žerď jest bílá červeně pruhovaná, na konci s bílou holubicí.”
SOkA Přerov fond Zpěvácký spolek Přerub, fond ONV Přerov i.č. 690, karton 379; Cekota Vojtěch, Pěvecké a hudební sdružení Přerub v Přerově 1869-1962. II. dílčí inventář, Úvod; Zpráva o činnosti zpěváckého spolku “Přerub” v Přerově za rok 1893. Přerov 1894
Obsah |
