|
který v začátcích byl sice nepatrný, témuž pomohl, jak bych řekl, předně pan varhaník Ludevít Pazdírek. Někteří členové totiž chodívali k němu do jeho bytu ke zkouškám, kde se cvičívalo ve zpěvě mešním - zpívalo se ve sboru na kůře, při slavnostních mších sv. Po čase doneseno do spolkové místnosti harmonium a jednou donesl p. varhaník nějaké noty - vlastně byly to vázané zpěvníky - a ujal se seřazovati členy zpěváky podle toho, jak a který hlas tento ovládal - a ejhle, našel se dobrý I. a II. tenor, alt a kýžených basistů - a už to začalo ... Členové zpěváci pustili se s chutí do toho a za krátko jsme překvapili hosty a členstvo tím, že jsme mohli při prvním pořádaném večírku nějaké zpěvní číslo přednášeti, z čehož měli přítomní hosté požitek, zvláště i když byly předneseny kuplety zpěvní, mnohdy hodně legrační a humoristické. Vzpomínám na začátečníky zpěváky, členů: Josefa Doležala, Heřmana Zelinku, Jana Geislera a basisty Františka Duchoně, bez kterých jsme se nemohli obejít, dále zpěváků Václava Zelinku, altistu, o jichž dalším pak spoluúčinkování bude ještě vzpomenuto později. A tak cvičili se pak pilně dále. Další kapitola Předchozí kapitola |
