|
Rok tento je na činnost spolkovou velmi bohatý. Bylo zahráno celkem 8 divadel. 21. února byla předvedena hra “Starý manžel”, 10. března “Loupežníci na Chlumu”, 29. dubna “Vypovězenec”, 7. října “Slepá nevěsta”, 5. prosince “Na dušičky aneb Modlitba na hřbitově”, 12. prosince Čech a Němec” a 26. prosince “Klobouk”. Výtěžek dvou představení byl věnován na chudé žáky. 5. července se konal slavný výlet na sv. Hostýn a koncert v Bystřice pod Host. Ráno byla provedena v chrámu hostýnském “Vokální mše” od L. Zvonaře a odpoledně v Bystřici v sále “U Zlaté koruny” u pana J. Šejdy pěvecko-hudební koncert. K tomuto koncertu a výletu byl pozván i přerovský pěvecký spolek “Přerub”, olomoucký “Žerotín” a Sokol a všechny okolní sokolské jednoty a zpěvácké spolky včetně Männergesang-Vereinu z Holešova. Tento podnik, ačkoliv obecní představenstvo v Bystřici k němu “přivolení” dalo, byl okresním hejtmanstvím zakázán. Jako důvod bylo uvedeno, že ve spolkových stanovách stojí psáno: “účel spolku je pěstovati zpěv slovanský na sídle spolku, t. j. v Holešově”, ač to není pravda, neboť odst. A našich stanov zní: Spolek má jméno “Podhoran”. Jeho účel jest pěstovati zpěv slovanský. Tečka. Zdali jenom v Holešově, není nikde psáno. Byla tedy podána nová žádost a koncert konečně povolen s tou podmínkou, že “žádné vstupné nebude vybíráno, proslov se načisto vynechá, protože nebyl sl. hejtmanství předložen a krom toho se podotýká, že mimo Holešov se budoucně žádná zábava nepovolí s poukazem na § 24. zák. ze dne 15. listopadu 1867 čís. 134 o rozpuštění (!) spolku”. Při tom výletě měl Podhoran smůlu i s obstaráním kněze, který měl pouť vésti: holešovský nechtěl jíti, rusavský taky ne. Který se na to konečně dal, nevím. Program koncertu, z něhož vypouštím druhý bod, totiž zakázaný proslov, byl tento: 1./ Ouvertura. 2./ “Vlasti”, sbor od Tovačovského. 3./ Hudba. 4./ “Ten ptáček, ten se nazpívá”, sbor od Jos. A. Bergmanna. 5./ Čverozpěv. 6./ Hudba. 7./ “Na vlast”, sbor od Tomáška. 8./ Hudba. 9./ “Staročeský zpěv válečný”, sbor od Jindřicha Pecha. Po koncertě byla ovšem nezbytná taneční zábava. Toho roku byl ještě jeden výlet, domácí, a to 22. srpna “na dobrockém trávníku” u Přibylova mlýna a 17. října se konal obvyklý taneční vínek u p. Remeše. Od roku 1875 byl volen praporečník, řekl bych oficiální, trvalý (prvním byl p. Frant. Helsner), a byl pro něho pořízen pěkný kroj (o tom je podrobnější zmínka v přehledu činovníků Podhorana). Z téhož roku pochází první tableau fotografií členů Podhorana. Je uloženo v místním museu. Jeviště bylo důkladně opraveno. Z hereček vynikala slečna Pospíšilová, která ze svou činnost a ochotu dostala od spolku darem “voňavý košíček” (kolekci toilletních potřeb) za 3 zl. 8. března rozloučil se Podhoran “truchlivým sborem” s měšťanem holešovským p. Čeňkem Langrem. Agenda spolková byla velmi čilá: výborových schůzí bylo 19, řádná valná hromada 1. Finančně končí spolek po prvé dluhen (oprava jeviště) 26 zl. 78 kr. další kapitola předchozí kapitola
|
