|
V tomto roce účinkoval Podhoran 10. února při “Tolstého večírku”: zazpíval 4 ruské národní písně. Dne 25. března pohostinsky vystoupil při večírku Národní jednoty ve Všetulích a 28. března uspořádal koncert za spoluúčinkování okteta čten. spolku. Koncert se vydařil morálně i hmotně. 13. dubna súčastnil se náš spolek přátelského večírku, pořádaného Živnostenským sdružením, na oslavu 50. narozenin p. Leop. Svozila, dlouholetého a neúnavného člena, archiváře a hospodáře Podhorana. Posledním podnikem Podhorana před světovou válkou, a to ani ne vlastním, bylo organisování koncertu operního pěvce Národního divadla v Praze p. Val. Šindlera a sl. Janečkové z Kroměříže. To bylo 18. června. Můžeme říci, že od tohoto dne až do 20. února 1919, tedy skoro 10 let, Podhoran živořil. Ovšem, že světová válka 1914-1918 měla taky na tomto neutěšeném stavu lví podíl. Tisíckrát bohudíky, že agonie našeho spolku netrvala dále. Náš milý Podhoran se vzchopil po světové válce k novému životu a k činnosti tak pozoruhodné a skutečně umělecké, že čítán jest mezi nejlepší pěvecké spolky na Moravě. Výbor konal 13 schůzí, valná hromada byla 1. další kapitola předchozí kapitola |
