|
Oslavy 50tiletého trvání Cyrilské Jednoty se konaly dne 27. a 28. října 1935 pod protektorátem p. biskupa brněnského Dra Jos. Kupky. V neděli dne 27. října večer byla sehrána velká opereta o 3 jednáních a 8 obrazech "Lojzička" od Jiřího Baldy, hudba od Jardy Jankovce. Opereta byla sehrána za režie p. Silvy Šimáčka. Hudbu a zpěvy řídil ředitel hudby p. František Franc. Opereta byla sehrána velkolepě a velmi se obecenstvu líbila. Zvláště vynikl p. Silva Šimáček v úloze Josefa Jiskry, listonoše. Vynikl souhrou a do detailů náležitou přípravou potřebných věcí. Řádně nacvičenými úlohami a souhrou překvapily i tři mladé čekatelky: Slečna Joža Walterová v úloze Lojzičky, slečna Mařenka Košvicová v úloze Pavlínky a slečna Jarmila Moudrá v úloze Barči, služky ve mlýně. -- Velmi se líbil též balet 8 mladých čekatelek ve znázornění "Máků" a balet "víly růží", který přednesla slečna Anna Kotíková. Dne 10. listopadu byla opereta na všeobecnou žádost obecenstva odpoledne i večer, t. j. dvakrát opakována. Dne 28. října ráno o 9 hodině byla slavná mše svatá za živé i zemřelé členy Cyrilské Jednoty, kterou obětoval Msgre Václav Uhýrek, arcikněz, děkan a farář ve Slavkově u Brna, zakladatel Cyrilské Jednoty. Při mši svaté byla zpívána Missa brevis, op. 9. pro smíšený sbor a varhany za spoluúčinkování Cyrilské Jednoty u sv. Michala z Brna a farní Cyrilské Jednoty z Pustiměře. Při mši svaté mohutně vyzněly latinské odpovědi mužského sboru při proměnlivých částech mše svaté Introitu, Graduale, Offertorium a Communio na podkladě přesného římskokatolického ritu. Velebně se nesly též vložky V. Říhovského. Patronu země české -- a Rozezvuč se (k sv. Cyrilu a Metoději) pro smíšený sbor a varhany. K požehnání po mši svaté bylo zpíváno P. V. Kociana "Pange linqua" č. 1. a na konci papežská hymna. Přes celou mši svatou hrál na varhany p. prof. Wiedermann z Prahy. -- Před mší sv. byly před lavicemi v kostele vystaveny na stojanu: Vavřínový věnec s lyrou a stuhou zemřelému, zakládajícímu a dlouholetému sbormistrovi Cyrilské Jednoty p. Josefu Šerému smrkový věnec se stuhou všem zemřelým členům Cyrilské Jednoty. Po mši svaté měly být tyto věnce v průvodu zaneseny na hřbitov a odevzdány na hrob p. ředitele Josefa Šerého a na hlavní kříž u kterého se mělo zpívati "Duše věřících". Ale pro velmi nepříznivé deštivé počasí se na hřbitov jíti nemohlo. Proto se v kostele po mši sv. a po sv. požehnání zazpívalo pouze "Odpočiňte v pokoji". Věnce byly dodány na hřbitov ráno na Vše svaté a večer o 5 hodině bylo zazpíváno teprve " Duše věřících". Již ráno dne 28. října přede mší svatou byli uvítáni p. předsedou Theodorem Košvicem hosté -- členové -- Cyrilské Jednoty u sv. Michala z Brna a hosté -- členové Cyrilské Jednoty z Pustiměře. Po mši svaté byla společná zkouška ve dvoraně Spořitelny na odpolední slavnostní akademii. S bolestí budiž konstatováno, že jedna naše členka, nemajíc na paměti společenské dekorum, urazila nevhodným způsobem operní pěvkyni a členku Cyrilské Jednoty u sv. Michala v Brně, čímž se cítila dotčena celá Cyrilská Jednota u sv. Michala z Brna. Předseda naší Cyrilské Jednoty p. Theodor Košvic a místojednatel dp. P. Ludvík Pešek dílo napravili a disharmonii urovnali. Než se jim to podařilo, dověděli se o tom posluchači zkoušky a věc se hned rozšířila Slavkovem, z čehož měli nepřátelé radost. Budiž nám to výstrahou pro časy budoucí a pamatujme si, že hosté mají vždy přednost, jak to společenský takt vyžaduje. I když je nám někdo méně sympatickým, musíme si uvědomiti, že jsme členové spolku katolického a proto se musíme zapírat a kráčet dle vzoru prvního učitele Krista, který nesympatii vylučuje. Po zkouškách následovala prohlídka města Slavkova a zámku p. Josefa Palfyho. Hosty provázel p. předseda Theodor Košvic a místopředseda p. Bohumil Frank. Po prohlídce byl hostům připraven společný oběd v Lidovém domě. Odpoledne o 15. hodině byla zahájena slavnostní akademie smíšeným sborem Písní osvobození od J. Blatného, jímž byl zároveň oslaven státní svátek 28. 10. Po něm následoval smíšený sbor s průvodem klavíru P. Křížkovského "Hvězdy dvě se z východu" za klavírního doprovodu p. prof. Wiedermanna. Po této písni přednesl dojemný zahajovací proslov p. předseda Cyrilské Jednoty Theodor Košvic. Potom byly přečteny pozdravné telegramy a blahopřání. Nato přednesla Cyrilská Jednota z Pustiměře "Slavnostní sbor" od V. Říhovského - nápěv Jaroslava Duška za vedení p. kaplana z Pustiměře dp. P. Františka Vaňka. Pak přednesla ještě jeden slavnostní sbor k naším oslavám dp. P. Fr. Vaňkem složený a p. Jar. Duškem zhudebněný Pustiměřská Cyrilská Jednota překvapila nás všechny svým vzorným přednesem a pozorností k interpunkcím hudebním. Zpívalo 33 členů Cyrils. Jednoty v Pustiměři. Po ní přednesla Cyrilská Jednota slavkovská ze Stabat. Mater III. číslo Eja Mater od Ant. Dvořáka, smíšený sbor. Po něm následovaly promluvy zástupců Cyrilských Jednot cizích a hostů. Za Cyrilskou Jednotu u sv. Michala v Brně, která nás poctila návštěvou 10 členů a zaslala i blahopřání promluvil a blahopřál naší Cyrilské Jednotě pan J. Kachlík, jednatel Cyrilské Jednoty u sv. Michala v Brně. Za Cyrilskou Jednotu z Rajhradu, která vyslala 4 delegáty promluvil a blahopřál p. J. Bureš, místopředseda Cyrilské Jednoty v Rajhradě. Za Cyrilskou Jednotu v Pustiměři, které se zúčastnilo 33 členů promluvil jednatel p. Jar. Trnavský. Za Cyrilskou Jednotu v Lulči, která vyslala 4 delegáty, dojemně promluvil, blahopřál a povzbudil k další činnosti dp. P. Václav Navrátil, tamější farář. Za pěvecké a hudební sdružení "Křížkovský v Rosicích, které vyslalo 4 delegáty a zaslalo i blahopřání vzletně promluvil a povzbudil dp. P. Ludvík Pešek, bývalý tamější kaplan, nynější kaplan slavkovský a místojednatel Cyrilské Jednoty slavkovské. Za kostelní sbor šlapanický promluvil pan Stanislav Kolečkář ze Šlapanic. Za město Slavkov byl přítomen a pěkně o zásluhách Cyrilské Jednoty slavkovské pro město Slavkov promluvil pan Kazimír Nadýmáček, člen městské rady. Po promluvách následovalo (sbor) sopránové sólo od p. Františka France "Svatému Václavu". Sólo bylo dvakráte opakováno a ještě obecenstvo žádalo vyvoláním, aby se představil autor p. František Franc. Nedorozuměním se tak nestalo. Sólo vzorně a bezvadně zpívala slečna Anna Martinásková. Pak dp. P. Jan Odstrčil, bývalý dlouholetý jednatel Cyrilská Jednoty slavkovské, nynější katecheta v Brně, Na Ponávce, přednesl krátce činnost Cyrilské Jednoty v uplynulém půlstoletí. Ve svém referátě promluvil i o prvních hercích a herečkách Cyrilské Jednoty a tak postupně vyjmenoval skoro všechny členy a členky, která během 50 let se o rozkvět Cyrilské Jednoty přičinily. Dojemně děkoval všem přítomným i zemřelým členům za obětavou činnost. Též veřejně poděkoval i rodičům členů a členek, kteří také nejednu oběť přinesli na oltář Cyrilské Jednoty. Po nadšené promluvě dp. P. Jana Odstrčila pronesl krátce několik pěkných slov povzbuzení k další práci protektor Cyrilské Jednoty. Msgre Václav Uhýrek. Následovalo odevzdání diplomů zasloužilým členům a členkám. První diplom byl odevzdán dp. Msgre Václavu Uhýrkovi, kterým je Msgre Václav Uhýrek jmenován čestným členem Obecné Cyrilské Jednoty v Praze. Ostatní členové a členky, jež diplomy obdrželi jsou jmenováni ve zprávě za rok 1935. Po odevzdání diplomů zazpívala mše Cyrilská Jednota ženské sbory z Moravských dvojzpěvů "Prsten" a " Holub na javoře" od Antonína Dvořáka za klavírního doprovodu p. JUDra Jaroslava Waltera. Po něm následoval smíšený Slavnostní sbor Antonína Dvořáka a Česká píseň Bedřicha Smetany, též za doprovodu p. JUDra Jaroslava Waltera. Svatováclavskou a státní hymnou byla celá slavnost ukončena. Slavnost byla dosti četně navštívena. Opereta " Lojzička" byla hojně navštívena, též 28. 10 ráno při mši sv. bylo mnoho hostů a příznivců, leč odpoledne na akademii již byla návštěva slabší. Snad příčinou toho bylo velmi nepříznivé deštivé počasí a snad i nepochopení vážnosti okamžiku - 50 trvání. Slavkov nemá pro podobné podniky pochopení. Morální stránka slavností byla velkolepá a povznášející. Úspěch takový, jakého se málo v životě dožijeme úspěch požehnané práce. Finanční úspěch bude veden ve správě za r. 1935. Tento velkolepý úspěch slavností musel nás povznést všechny v duchu náboženském, vlasteneckém i národním! A proto vpřed ! Vpřed ! - Ne sečnou zbraní a zbraní jazyka, leč vznešenými písněmi našich hudebních skladatelů pracujme a srdcem plným lásky, svornosti a obětavosti spějme k cíli - přinášejme oběti Bohu, vlasti i národu! Zapsala Marie Götzová, učitelka
Předchozí část |
