1965 Od profesora a skladatele Miroslava Příhody zazpívána vánoční půlnoční mše za doprovodu skladatele na varhany. Zpíváno večer s chrámovým sborem z Křenovic. Též od Güttera: Pange linqua. Zpíval ve Slavkově chrámový sbor s orchestrem ze Šaratic mši od Händla U varhan p. Fr. Novoměstský. Řídil p. farář Antonín Láník. Sňatek členky sl. Miloslavy Kepákové s p. Nečasem. Oslavy 80letého trvání Cyrilské Jednoty. Pohřeb 70letého člena tenoristy p. Čeňka Drábka. Byl oblíbeným a proto účast velká jak zpěváků tak i občanů slavkovských. Při zpěvní zkoušce vzpomenuto 75tých narozenin sopranistky paní Marie Menšíkové. Čas velmi letí, že se to zdá až nemožné že už je to 20 roků co ve Slavkově působí na kůru p. Fr. Novoměstský. O vánocích jsme zpívali J. J. Ryba Hej mistře a Mýtný: Smiluj se. Pak jsme zazpívali na sv. Štěpána, Silvestra, Nový rok, sv. Tří králů, neděle 16. 1. a Hromnice. Při přátelském posezení na 80letém trvání C. J. vzpomínali jsme všichni našeho p. děkana P. J. Meixnera, který pro svoji těžkou chorobu nebyl schopen osobně se této slavnosti zúčastnit. V duchu však byl s námi a my s ním! Byl to kněz, který plně ocenil činnost C. J. a když o svátcích a příležitostných slavnostech zněly naše sbory za doprovodu hudebníků z kůru, měl radost a jeho uznání a pochvala byla naší největší odměnou. Drazí přátelé - milí Cyriláci! Tak si vzpomínám, že před 30ti léty jsem přišel k Vám do Slavkova, jako mladý kaplan a první moje vystoupení bylo právě při oslavách 50ti roků Vašeho bohumilého spolku - Cyrilská jednota. Vzpomínám, jak jsem předčítal pozdravné dopisy při slavnostní schůzi od P. Krchňáka, P. Dopity, P. Kirchner byl přítomen osobně a tuším i P. Odstrčil. Těch dopisů bylo mnoho a byly velmi milé. A potom vzpomínám na ty překrásné hodiny v úterý a v pátek, kdy Cyrilka hřměla našim zpěvem a snad jsem nikdy nechyběl, protože to byly ty nejmilejší chvíle prožité ve Slavkově. Tak vidím před sebou tu velkou rodinu spojenou dojemnou láskou a upřimnou srdečností, kde každý pookřál, kde nebylo úskoků, přetvářky a falše, kde nebylo zrady a nějakého sobectví, s jakým se shledáváme dnes. Vidím před sebou sl. Martináskovou, pí. Francovou, pí. a sl. Frankovou, pí. Šimáčkovou, Šimoníkovou a těch milých a krásných slečen Waltrových, Šmerdových, Košvicovu, Novoměstskou, Vlastu Šujanovu, Aničku baletku, sl. Badálkovu, sl. Götzovu, sl. nyní pí. Šimoníkovu a všechny ty brunetky a blondýnky, všechny ty modroočky a s očima tmavýma. Všechny ty vážné i diblíky, všechny Vás ještě po 30ti letech nosím s láskou a úctou ve svém srdci. Nehněvejte se, některá jména vypadla, bylo by třeba déle vzpomínat, jako třeba sl. Zangrová mě nyní právě vyvstala před očima a pí., která měla dceru nějakou vysokoškolačkou atd. atd. A muži? S kým začít? Bude to na prvním místě otec Košvic, pak milý pan dirigent p. Franc, který mě dovedl potrápit, že jsem se červenával jako školáček, když do druhého basu nikdo nepřišel a já plaval na obě ouška, ale to nic, dovedl jsem plavat statečně a kdy jsem plavával po naši Svratce, vždy jsem na to jiné plavčení často vzpomněl. Pan Šimáček jak vytahoval do výšky, p. účetní monsignora, Šimoník, Šujan, Knotek, šikovný holič u Franků milovník na divadle (snad i mimo) a drahý přítel a soused v base Miloš Frank. Vidím obrýleného p. Růžičku, tuším praporečníka a jiné a jiné. Jistě se usmíváte a říkáte, ten P. Ludvík se nepolepšil! Snad ne a snad ano. Děkuji Pánu Bohu za to, že mě dal takový dar, že jsem nikdy nepropadl pesimismu a i když přišly velké životní zkoušky a bolestí se srdce svíralo, že jsem se dovedl, usmát a druhým veselí rozdávat. A Vy svým zpěvem také rozdáváte radost a kousek štěstí. Předně oslavujete Pána Boha. Oslavujte a pějte tím radostněji a nadšeněji hymny a písně svému Tvůrci, ke kterému se všichni tak rychle blížíme a přivádějte ty nešťastné a tápající, svým zpěvem, aby našli ztracenou cestu a nezbloudili v temnotách dneška. Slavíte 80 roků svého ušlechtilého a bohumilého spolku. Přeji Vám všem hojně zdraví, chutí do nové práce, všechny Vás ve svém srdci objímám a pozdravuji a v neděli budu při oběti Nejsvětější zbožně vzpomínat nejen Vás živých, ale všech těch, kteří čekají na otevřenou náruč Boží, z které kdysi vyšli, aby se do ní co nejdřív vrátili. Váš i po 30ti letech milující a s úctou vzpomínající P. Ludvík N. B. Až se zmůžete na nějakou operetu, jak jsme kdysi hrávali, Brandejští dragouni, Muzikantská Liduška, Na tý louce zelený, atd. bude-li to možné, přijedu se podívat, ale už ne napovídat! Řeč pronešena p. Bohumilem Frankem při oslavě osmdesátého trvání Cyrilské Jednoty v malém sále Spořitelny 24. října 1965 Pořad slavnosti: Ráno slavná mše sv. při které chrámový sbor Cyrilská Jednota zazpívala mši F. Gregora, Ave Maria od P. Jos. Martínka. Te Deum od Bindera a od Křížkovského "Hvězdy dvě". Na varhany doprovázel profesor Josef Pukl, který též měl koncertní vystoupení. Sólově vystupovali p. Václav Fanta a p. Eduard John. Po mši svaté, která byla obětována za živé i zemřelé členy Cyr. Jednoty a po vyfotografování jsme šli korporativně na hřbitov, kdy byly položeny květy na hroby zemřelých členů C. J. a zazpíváno "Duše věřících". Odpoledne jsme se pak všichni sešli i s pozvanými hosty v malém sále na Spořitelně, kde se vzpomenulo uplynulých let proslovem p. Boh. Franka, který cituji: Vážení a milí Cyriláci. Není možné, abych v této zprávě, sdělil všechno co Cyr. Jed. během těchto 80 let pro nás, církev a vlast vykonala. To bych musel pročíst celou pamětní knihu, která je promítána bojem, bolestí, radostí a vítězstvím. Boj trvá 80 let - ty ostatní se střídají. Myslím, že jsme nejstarší spolek ve Slavkově a na to můžeme být hrdi. Zakladatelem C. J. byl P. Petr Kosík kaplan a byl jednatelem 12 roků. P. J. Prudík jednatelem 2 r., P. Frant. Krchňák, zpěvák, hospodář a budovatel 11 roků. Protektoři byli pouze čtyři. P. Julius Jiřík 1885-1888 4 roky. P. Josef Pospíšil 1889-1893 4 roky. P. Václav Uhýrek, děkan 1895-1942 47 roků a čtvrtý náš P. J. Meixner děkan 1943, který churaví a není mu možno být mezi přítomnými. P. Jan Odstrčil katecheta a milovník divadla, který nás přivedl na nejvyšší stupeň na okresu, jako nejlepší divadelní scénu. Přišel v r. 1917 za svět. války a hned se pustil do divadla. Již v březnu jsme hráli za pomoci vojáků, kteří zde byli v lazaretě - Památka z válečného lazaretu, v dubnu "Následky dostaveníčka", v květnu "Viktorka" a "Zuzančin pan kaprál". Potom když řádila španělská chřipka se divadla odmlčela, ale již na Silvestra se hrála jednoaktovka opera "Vaškova veselka", kterou cvičil Fr. Franc. P. Odstrčil zde působil 17 roků, nejdéle byl jednatelem C. J. P. Vojtěch Kirchner jako jednatel pouze 2 roky, ale byl duší padesátiletých oslav Cyr. Jednoty, kaplanem a zpěvákem 11 roků. P. Ludvík Pešek byl zde 2 roky byl velmi dobrým zpěvákem, divadelníkem a sportovcem. Dalšími jednateli byli p. Fanta, sl. V. Waltrová a poslední pí. Mir. Drbalová. První předsedou byl notář Dr. Václav Walter od r. 1885-1897, tedy těžkých 12 roků. Ostěhoval se na odpočinek do Kroměříže, kde též zemřel. Byl též zakládajícím a čestným členem C. J. Po něm následoval pouze 1 rok Frant. Novák inspektor velkostatku Kaunice, pozdější generální ředitel. Od roku 1900 do 1917 byl předsedou p. Alois Šmehlík, tedy 17 roků. Pan Fr. Jokl pouze 1 rok -- zemřel. Potom převzal předsednictví p. Teodor Košvic, všem nám známý a milý. Předsedou byl od r. 1919-1946 t. j. 27 roků. Byl nadšeným zpěvákem, v mládí hercem, hlavou všech kat. spolků a čestným členem C. J. Jeho nástupcem byl zvolen jeho vyučence Bohumil Frank (moje maličkost) od r. 1947-1951, t. j. 5 roků. Pak byl předsedou 1 rok p. Doškař a následoval ho nynější předseda p. Jaroslav Fanta. Za celých 80 let jsme měli 8 předsedů a 10 jednatelů. Jestliže jmenované předsedové byli hlavou, jednatelé byli údy. Těchto hlav pak sbormistři byli duší Cyr. Jed. Zakládající člen p. ředitel Josef Šerý od r. 1885 do 1921 tj. 36 roků. Pan ředitel František Franc od roku 1921 do 1942 tj. 21 roků. Po úmrtí p. řed. Fr. France vedla zpěvy a varhanictví dcera zemřelého řed. kůru sl. Marie Francová za výpomoci členů až do r. 1943 kdy převzal řízení zde přítomný prof. Josef Pukl. Mohu říci, nebyl zde doma, toužil po dalším vzdělání a podařilo se mu to. 9. 12. Nastoupila čtvrtá duše C. J. nynější p. sbormistr František Novoměstský s nejlepšími úmysly a chuti k práci a my ho také s radostí přijali. Nakonec chci poděkovat všem živým členům a vzpomenout zemřelých, kteří pracovali v naši C. Jednotě. Zvláště musím vzpomenout nejstarší členky C. J. sl. Anny Martináskové, která byla téměř u kolébky C. J. a zpívala ještě do nedávna. Jak jsem četl v jednom ze zápisů byla hvězdou C. J., kterou nám mnoho cizích sborů závidělo. Její hlas byl zvláště Božím darem. Všem P. Bůh zaplať, všem za jejich obětavost. Nakonec končím slovy P. Lud. Pešky v jednom jeho zápisu: Přeji Cyrilské Jednotě, aby ten duch bratrství a srdečnosti zůstal i nadále, aby všichni ti, jimž Bůh dal zpěvu dar, přišli mezi nás a naučili se zpěvem chválit Boha, obveselovat a těšit srdce lidská. V naši sakristii vždy v úterý na radostnou shledanou! Doplněno: Když toto vše na oslavě p. Bohumil Frank mluvil a říkal, netušil, že za 1 rok a 1/4 bude už též mezi těmi, na které se jen vzpomíná. Po krátké nemoci zemřel 26. ledna 1967 a pohřben 31. 1. Byl to člověk pracovitý a čestný a od svého mládí tělem i duší Cyrilák a divadelní ochotník. Vedl zprávu Lidového domu a jako hospodář staral se o všechny vyžadující práce a potřeby. Cyr. Jed. v něm ztratila člověka na kterého se nezapomíná. Další část Předchozí část