|
Alois Drexler: Činnost spolku od jeho založení r. 1888 až do r. 1923. (Řeč Aloise Drexlera k 35. výročí trvání spolku v roce 1923) Dnes, kdy poválečná doba přinesla tolik nových vznětů, tolik nových myšlenek, kdy každá myšlenka uplatňuje se v nějakém spolku, dnes při naší roztříštěnosti veřejného i spolkového života nadbytkem ba záplavou různých spolků, kdy i naše malá obec má 10 spolků, zní nám jako pěkná pohádka zpráva, že dlouhá léta existoval v obci jen jediný spolek, kde soustřeďovala se veřejná spolk. činnost všech občanů vranovských, kde svorně ruku v ruce pracovali všichni společně k osvětě a vzdělávání sebe i všech druhých! A byl to čtenář.-pěv. spolek Moravan, který od svého založení r. 1888 pracoval téměř 20 let úplně sám jsa teprve v posledních 15 létech zatlačován pomalu četnými novými spolky se svého místa vedoucího. Dnes po 35 létech vzpomínáme jeho založení a porozhlédněme se tudíž letmo po díle, které spolek vykonal. Jako všude jinde tak i na Vranově založen čtenářsko-pěv. spolek! Původcem myšlenky byl tehdejší vranov. učitel p. Jos. Sec, který se sám uvolil cvičiti ihned ve škole pěvecký sbor. Myšlenka nalezla nadšený ohlas na Vranově i Outěchově. Sestaveny stanovy učitelem p. Secem, dále členy p. Karlem Holešovským, Jos. Jandourkem aj. a uspořádána dne 17. června r. 1888 ustavující val. hromada v obec. hostinci, na níž se přihlásilo 18 přispívajících členů a 18 činných, celkem tudíž 36. A byli to: Přispívající: pp. Jos. Sec, učitel, P. Ant. Šemora, farář, Jos. Jandourek, Karel Holešovský, Šinkora Tomáš ml. a st., Šinkora Fr., Jos. Sáňka, Fr. Šebek, Jan Fojt, Jan Sáňka, Fr. Kučera, Alois a Fr. Holešovští, Jan Jandourek st., Jos. Kudla, Ant. Kolařík, Ant. Trávníček. Činní: pp. Aug. a Karel Jašek, Ant. Hnát, Metod Holešovský, Jan Vejmola, Fr. Kozák, Jos. Anton, Fr. Kolařík, Konrád Drexler, Jan Jandourek ml., Šebelka Jos. a Jan, Ant. Dania, Karel Skoták, Jos. Drtil, Martin Holešovský, Aug. Kolařík, Alois Anton. Na přípravné val. schůzi zvolen předsedou p. Jos. Jandourek, na ustavující p. Frant. Holešovský. Dále zvolen první výbor a sice: Jan Jandourek, Ant. Hnát, Ant. Šemora, Tomáš Šinkora, Jos. Sec, Karel Holešovský. Je vskutku radostno, vážení, čísti protokoly z prvních dob spolku, s jakým nadšením a láskou byly psány a bylo ve spolku pracováno! Jenže, bohužel, jsou tyto protokoly velmi stručné a žádám tudíž o prominutí, budu-li o událostech mluviti tudíž někde příliš stručně! Hned po založení začalo se vedle zpěvu se zřizováním knihovny, objednáváním novin, hraním divadel, pořádáním výletů a zábav. Navazují se styky i s okolím, konají se výlety do Adamova, Josefova, Outěchova, Lelekovic, Kuříma, Jehnic a Kateřiny a pěstuje se tu družný styk s cizími spolky. Koná se i hromadně návštěva Nár. div. v Brně již r. 1889 a činí se na divadlo dary. Již r. 1891 domohl se spolek vlastního jeviště. Maloval je malíř Fr. Jaroš z Brna za 89 zl. 70 kr. Téhož roku přesídlil spolek pro nedorozumění s hostinským v obec. hostinci do hostince k p. Christovi ("u Skřivánků"), když byl odbýval své schůze a podniky hned v obec. hostinci a hned v hostinci p. Jaška. Téhož roku v listopadu učiněn první pokus zříditi čítárnu. Četlo se vždy v neděli: od 5-6 poučné čtení, od 6-8 zábavné a přednášky. Dne 1.7.1894 pořízen prapor, který v kostele vysvěcen. Prvním praporečníkem zvolen p. Alois Řeholka. Tato slavnost dala podnět k velké návštěvě cizích čtenář. spolků na Vranově a to z Král. Pole, z Adamova, hasiči z Lelekovic a Řečkovic. T. zv. kmotrou praporu byla pí Soukupová z Brna-Husovic, která též darovala na prapor stuhu s nápisem: "Pro vlast a národ". Styky s "kmotrou" praporu udržoval spolek dlouhá léta, p. Soukup jmenován 7.4.1895 čestným členem a do jeho hostince v Husovicích konával spolek výlety. Úzký styk s čtenář. spolkem v Adamově nesl ovoce, takže tento v prosinci 1894 jmění svoje nabízí vranov. spolku v případě svého rozpuštění. Zdálo se, že práce se daří, knihovna rostla dary členů i cizích (tak hostinský z Josefova p. Touchyn daroval 2 knihy v ceně 12 zl., P. Šemora i farář Weinlich darovali knihy aj.) a neustálými koupěmi. Odebírány 4 noviny, jež od člena k členu kolovaly a časopisy. V hraní divadel, ale i v pořádání taneč. zábav a výletů závoděno. Než z osobních důvodů z nevraživosti mnohých k většině členů t. zv. "půlpánů" vznikla roztržka a v obec. hostinci založen 3. července 1898 nový spolek "Pokrok", zatím co "Moravan" zůstal "u Skřivánků". I "Pokrok" vyvinul pěknou činnost a za 2 roky svého trvání pořídil se svou knihovnu, jeviště, 5 obrazů, 3 zrcadla aj. 50leté panování cís. F. J. I. 2.12.1898 oslavily spolky s obec. výborem neobyčejně okázale bohoslužbami, schůzí v radnici, střelbou a taneč. zábavou. Pozván i čten. spolek a hasiči lelekovští s hudbou lelekovskou. Již 6.11.1898 přijato v "Pokroku" usnesení o sloučení s Moravanem, v Moravanu totéž usneseno 13.11.1898. Provedení však oddáleno až do 30.9.1900. Moravan měl přesídlit do obec. hostince, Pokrok pak slíbil jeviště s knihovnou Moravanu darovat, hotové peníze pak na obec. stříkačku. V dalším roce však usilováno o založení hasič. sboru, jemuž Pokrok sliboval své jmění. 7.5.1899 věnovány 2 zl. na obec. stříkačku Pokrokem. 18.6.1899 po společné schůzi s obec. výborem zvolen 5členný zařizující výbor pro zřízení hasič. sboru. Na výbor. schůzi 8.10. slíbeno hasič. sboru dokonce i jmění spolku, jenž by se rozpustil. Ale přesto k založení sboru hasičského ještě nedošlo. Po delším vyjednávání rozešel se konečně spolek "Pokrok" na valné hromadě dne 30. září 1900, splynul s "Moravanem", jemuž předal svoje jeviště, knihovnu, obrazy a p. Obci daroval "Pokrok" do sálu obec. hostince 5 obrazů a 3 nástěnná zrcadla. Škole darováno 40 zl. A tak zlikvidováním činnosti "Pokroku" nastává opět zesílení činnosti "Moravana", který přesídlil do obec. hostince. Dne 18. ledna 1903 prodáno z 2 jevišť "Moravana" za K 110,- ochotníkům do Lelekovic, ale se splácením tohoto jeviště docházelo přes rok k mrzutostem s lelekovskými, kteří liknavě spláceli. Jistou újmu utrpěl spolek r. 1903 založením soc.-demokrat. politické organisace a r. 1905 založením hasič. sboru v obci, práce začínala se tříštit, ubývalo pracovníků, kteří by se jen spolku "Moravan" mohli věnovat. Hasič. sbor založen hlavně přičiněním členů "Moravana" a s dorozuměním s obecním zastupitelstvem. Mezi jeho prvními činovníky byli činovníci a členi "Moravana": předseda p. Karel Holešovský, náč. p. Fr. Holešovský, pokladn. p. Fr. Mühlhanzl, dále pp. Osv. Dvořáček, Albert Drtil, Jan Bauer, Karel Svanovský, učitel Alois Böhm aj. Vliv polit. organisace pocítil "Moravan" r. 1910, kdy mladší její členové vstoupili hromadně na val. hromadě 8. ledna do "Moravana", kde uplatnili svůj vliv při volbách výboru. Akce byla vlastně namířena proti P. Růžkovi, kooperatoru na Vranově, který vstoupiv do spolku chtěl vésti po p. Jaškovi pěv. sbor. V důsledku toho vystoupil P. Růžek ihned ze spolku. R. 1904 zakoupil spolek do spolk. místnosti kulečník za K. 320,-, za který splatil hotově K 220,-, zbytek K 100,- měl splatit tehdejší hostinský p. Vejmola a za to by kulečníku užíval. Později přenechán mu v užívání za poplatek K 12,- ročně. Později kulečník prodán. Po uvedeném pokusu P. Růžka ujal se 3.7.1910 vedení pěv. sboru učitel p. Böhm, který zavedl ve sboru kázeň, pokuty za omeškání zkoušek, ale přesto sbor se dlouho neudržel. R. 1911 obdržel spolek darem od p. Frencla 5 hudeb. nástrojů k zřízení kapelly a to: 1 basu, 1 housle, 1 klarinett, 1 křídlovku a 1 pozoun. K tomu spolek měl již dříve 2 housle, ale přes to kapella nyní nebyla zřízena. Hráli jen jednotlivci, kteří platili spolku na struny, opravy a p. 4% z celkové ceny nástrojů. Hud. nástroje pod ochranou měl p. Karel Skoták. R. 1911 uvažováno o prodeji kulečníku, který skutečně prodán následujícího roku za K 100,-. Rovněž r. 1912 prodáno dosavadní jeviště se všemi kulisami za K 100,- ochotníkům šebrovským. Na to zakoupeno nové jeviště, které maloval malíř Frant. Fert z Husovic. Cena stanovená na K 595,60. Jeviště toto má spolek po dnes. R. 1913 uvažováno o oslavě 25letého trvání spolku, ale oslava odsunuta na r. 1914 a potom pro nastalou válku k ní nedošlo. Válka se těžce dotkla celého spolk. života, činnost spolku se téměř úplně na nějakou dobu zastavila. Funkcionáři i mnoho členů povoláno na vojnu, schůze od r. 1914 neodbývány do konce r. 1919. Z 27 členů z r. 1914 bylo 15 na vojně (i předseda) a 1 padl (Jos. Dvořáček). Správa spolku zůstala v rukou místopředsedy z r. 1914 p. Jana Bauera a v rukou p. Jana Kudly, zástupce jednatele a knihovníka. Během války hráno později několikrát divadlo a pořádány i taneční zábavy, tak ještě r. 1918, ale výtěžek z nich vždy připadl pořádajícím, ježto o spolek nikdo nedbal. Knihy z knihovny p. Kudla půjčíval, ale většina drahých ztracena. Tento stav nezměnil se ani po převratu a marně žádali členové o svolání schůzí. Pan Kudla naopak v říjnu 1919 podal o své újmě žádost na zem. polit. správu o zrušení a rozpuštění spolku pro nečinnost. To vzbudilo pobouření členstva, jež na schůzi, svolané předsedou z r. 1914 p. Janem Svítilem, proti tomu protestovalo a když p. Kudla žádosti neodvolal, ač tak slíbil, ústní deputací u zem. polit. správy svůj protest vyslovilo a písemně o anullování žádosti p. Kudly žádalo. Než zatím již byl spolek rozpuštěn a tak 2. února 1920 konána nová ustavující val. hromada, na níž předsedou zvolený opět p. Jan Svítil. Na zem. polit. správu podána nová žádost o zrušení rozpoušť. nařízení a o donucení p. Kudly k vydání spolk. jmění, jež p. Kudla předal při rozpuštění spolku dle stanov obec. výboru. Marné bylo vyzvání p. Kudly úřady, marné i žádosti spolku na obec. výbor o vydání jmění. Rovněž konfrontace předsedy s p. Kudlou u okr. polit. správy, četné intervence předsedy p. Svítila a jednatele p. Aloise Drexlera u zem. i okr. polit. správy byly marné. Také vyzvání advokátem drem. Veselým k vrácení spolk. jmění nechal p. Kudla i obec. výbor bez povšimnutí. A tak zaslána obšírná žádost v lednu 1921 na ministerstvo. Zatím 1. lednem 1921 změnil obec. výbor spolk. knihovnu v knihovnu obecní. V dubnu dopsáno obec. výboru znovu o vrácení jmění a obec. výbor dne 24. dubna 1921 jmění až na knihovnu a 2 skříně vydal. Dík za tento úspěch náleží neúmornému předsedovi a jednateli, kteří obětavě, neúnavně a s plnou vervou se o dosažení jmění zasazovali a podnikli nesčetné intervence u obec. výboru i v Brně u úřadů. Vrácené jmění v ceně K 10.738.76 bylo ve zbědovaném stavu. Vráceno: úplné jeviště, za jehož půjčování spolkům obec dosud vybírala 4% výtěžku divadel, 5 hudeb. nástrojů, 1 prapor se 4 stuhami a rukavicemi pro praporečníka, 1 malá skříň, 1 razítko, 1 kniha pokl., jednat. a seznam členstva, 1 spořit. knížka na postavení pomníku s obnosem K 68.15, 1 obraz aj. Jest velice želeti ztráty mnoho jiných věcí - tak knih, razítka, všech divad. kostýmů a vlásenek, cenné sbírky sbor. zpěvů aj. Od té doby nastalo teprve klidné období práce, když před tím konány jen občas schůze. Otázka knihovny a skříní do dnes však čeká na rozhodnutí. Na mimořád. valné hromadě 9.5.1921 rozhodnuto na jednatelův návrh dát opravit porouchané jeviště. Oponu přemaluje malíř p. Alois Dáňa, rodák vranovský, nyní v Brně, dřev. kostru opraví p. Jašek. Usneseno odebírati "Nový lid". Od téhož dne zřízen i pěvecký sbor, ale z jeho organisace pro odmítnutí dirigenta místního varhaníka p. Charváta sešlo. Za to sestavena 8členná kapella pod vedením p. Karla Řeholky, který její vedení předal p. K. Skotákovi, který rozšířenou a v okolí oblíbenou kapellu vede až po dnes. Kapelle zapůjčeny hud. nástroje spolkové, které se daly opravit k fě. Lídl v Brně anebo které členové sami opravili. další kroky spolku proti p. Kudlovi a obec. výboru ani schůze všech u okr. polit. správy nevedly k cíli. A bylo by nectno nastoupiti cestu soudní, na kterou však spolek nemá peněz. Dne 5.7. účastnil se spolek průvodu a pálení hranice při oslavě M. J. Husi. Na val. hromadě 8.1.1922 změněny stanovy, dále prodána basa členu p. Aloisi Drexlerovi ml. za K 653,-, což definitivně ujednáno na výbor. schůzi dne 6.3. V případě, že by p. Drexler basu prodával, prodá ji opět zpět spolku. Obnos, získaný prodejem basy, věnován na přemalování opony, s jehož přemalování pro finanční nesnáze i vinou p. Dáně minulého roku sešlo. Opona přemalována za K 750,-, je dle opony Fr. Urbana v měst. divadle v Pardubicích a představuje obory lidského bádání s geniem a Hradčany v pozadí. Opona byla předána veřejnosti 30. dubna představením Sokola "Socializace". Dne 14.5. stanoven poplatek za půjčování jeviště druhým spolkům na K 40,- místo K 30,-. Dne 22.4. vyměřen spolku ber. úřadem poplatk. ekvivalent 1 1% na 10 let v obnosu K 278.50. Dne 6.8. vzdal se z osob. důvodů funkce zasloužilý několikaletý předseda p. Jan Svítil. Dne 3.9.1922 ustaven pěv. sbor za dirigování učitele p. Leop. Černého, jenž se opět vrátil z Těšínska. Sbor přes malá intermezza cvičí podnes. Na val. hromadě 7.1.1923 podán návrh členem p. Jos. Drexlerem st. na rozpuštění spolku a darování jmění Sokolu, ježto členové jsou s 80% stejní a více jsou zaneprázdnění v Sokole, takže Moravana zanedbávají. V bouřlivé rozpravě o návrhu nehlasováno. V sobotu 10.2. pořádán pro nezaměst. a malé výdělky dělnictva jediný pouze ples v masopustě několika spojených spolků a to: Sokola, Moravana a Čes. soc. organisací. Ples skvělou dekorací Sokola, srdečnou zábavou a nevídanou návštěvou se plně vydařil. Dne 14. února přednáška jednatele A. Drexlera "O významu vzdělání a sebevzdělání". Dne 10. a 11. února laskavostí Sokola, jenž zapůjčil skioptikon a objednal obrázky, promítány nádherné obrázky "Hrady a zámky české". Ve škole pořádána též přednáška se vstupným ve prospěch škol. pomůcek. Dne 1. května účinkoval pěv. sbor na hudeb. večírku Sokola. Na neděli 29. července zapůjčeno zdarma jeviště pobočce vranovského Sokola v Outěchově, kde vranov. Sokol sehrál veselohru "Jedenácté přikázání". Zapůjčením jeviště dal Moravan malý dárek nevě vranovskou jednotou založenému Sokolu na Outěchově do vínku. Na val. mimoř. hromadě 22.7. jednáno o oslavě 35letého trvání Moravana a usneseno oslavit je slavnostní val. hromadou o 2 hod. odpol. a na to koncertem a taneč. zábavou v zahradě p. Karla Holešovského. Zvoleno 6členné komité k vypracování dějin spolku a sice: jednatel Drexler, p. Jos. Jandourek, Ant. Komárek, Aug. Jašek, Jan Vejmola a Karel Holešovský. A tak došlo k dnešní oslavě 35letého trvání spolku. Co se týče činnosti spolkové za 35 let nutno uznati, že v mnohém spolek vykonal velmi mnoho, ač někdy činnost nebyla taková, jakou by byl spolek mohl vyvinout. V posledních letech za války, kdy spolek jen živořil a též v nynější době není činnost spolku velká, ježto členstvo se věnuje namnoze práci v druhých spolcích, takže nezbývá na práci tolik času. Mnoho spolek vykonal v obci uvědomováním a poučováním členstva knihovnou. Na knihy věnováno mnoho peněz, členové sami dávali knihy i peníze a tak měl spolek značnou knihovnu, jedinou veřejnou v obci. Spolek odebíral pro členstvo též noviny a časopisy, které kolovaly dům od domu. Byly to: Nár. listy, Lid. noviny, Dělník, Mor. noviny, Rovnost, Světozor aj. R. 1899 učiněn i pokus o zřízení čítárny. Divadel. činnost spolku byla obsáhlá a lituji jen, že pro neúplné záznamy není možno poříditi statistiku divadel. Hrávalo se většinou ve prospěch školy a knihovny. Byla období, kdy herci dosáhli ve svém podání svých úloh znamenitých úspěchů. Spolek měl 4 jeviště, z nichž 1 prodal do Lelekovic, 1 do Šebrova, 1 použil k správě druhého jeviště a poslední má do dneška. Společenskou událostí byly oblíbené taneč. zábavy vždy několikrát pravidelně v obci a výlety. Výlety bývaly vždy s hudbou za myslivnu (k dubu), za školu, dále utužovány styky s okolními vesnicemi výlety s hudbou do Adamova, Josefova, Outěchova, Kuříma, Jehnice, Lelekovic, Kateřiny a Šebrova. Spolek měl dlouhá léta pěvec. sbor, jehož vedení se zprvu ujal p. uč. Sec, dále i jiní členové, jako p. Holešovský Met., Aug. Jašek, p. uč. Alois Böhm, nyní p. uč. Leopold Černý. Vedle muž sboru byl po jistou dobu i sbor smíšený. R. 1921 zřídil spolek i hudební kapellu. Spolek býval centrem v obci, kde se soustřeďoval život a odkud vycházely náměty k podnikání v obci. A tak vyšlo od něho založení hasič. sboru 1905, na který několik roků na stříkačku spolek střádal. Spolek z výtěžků podniků podporoval školu (dárky dětem a na učeb. pomůcky), poskytoval dary a podpory nemajetným svým členům a nebo vdovám a sirotkům po nich, poskytoval svým členům i značnější peněžité půjčky, byl činný a štědrý při všech sbírkách v obci tak pro slepce v Brně, na stavbu Nár. div. v Brně aj. Spolek za svoje peníze podnikal i opravy sálu v obec. hostinci, kde sídlil, střádal na stříkačku a pod. Činnost spolku byla, jak zřejmo, všestranná, blahodárná. Spolek pracoval v obci za heslem, které má napsáno na praporu "Za vlast a národ !" Tomuto svému programu neodcizil se nikdy a stál-li mnohdy úplně též pod vlivem církve, odpoutal se dnes od tohoto vlivu a tak dnes můžeme sněle připojit k zmíněnému heslu, nejen tedy za vlast a národ, nýbrž i za pravým pokrokem, za pravou osvětu a povznášením lidu. Sepsal: Alois Drexler Obsah
|
