Založení, rozvoj a činnosť "Besedy znojemské" Již před r. 1870 bylo z mnohých stran vyslovováno přání, aby Slované znojemští zařídili pro sebe a okolí spolek ku vzájemné zábavě a vzdělávání údův, jakož i ku povznášení a rozšíření vědomostí obchodnických, hospodářských a průmyslových. Konečně se k tomu odvážili někteří vlastenci z města a z okolí, utvořili zakládající družstvo, ve kterém se nalézali: Pp. Jan Vlk, Moric Příborský, Ferd. Petertill, Jan Čáp, Dr. Alex. Rzeha a Ant. Navrátil, sepsali stanovy dané ve Znojmě 28. února 1870. a předložili je vys. c. kr. místodržitelství v Brně, od něhož výnosem ze dne 20. dubna 1870. č. 6447 tyto stanovy schváleny byly. Ustavující valná hromada konala se dne 17. července 1870. v hostinské zahradě p. J. Jonáka ("u zlaté studně" v hořejší české ulici), a za předsednictví p. Frant. Mittnera, ředitele statku na Hrádku, muže o povznešení našeho národního života v okresu znojemském velezasloužilého, ustanoven byl tento spolek pod jménem "beseda znojemská". Při vykonaných volbách byli zvoleni: za starostu: p. Jan Vlk, c. k. notář ve Znojmě, za místostarostu: p. JUDr. Alex. Rzeha ve Znojmě, dále za členy správního výboru: p. Ant. Ilek, obchodník v Mikulovicích, p. Evančín, kasír v Jevišovicích, p. Jan Čáp, správce v Mikulovicích, p. Frant. Mittner, ředitel na Hrádku, p. Jan Unger, stavitel ve Znojmě, p. Ant. navrátil, maj. tiskárny ve Znojmě, p. Tomáš Vala, majitel domu ve Znojmě, p. Vojt. Linhart, majitel domu ve Znojmě, p. Moric Příborský, obchodník ve Znojmě. Do zábavního výboru byli zvoleni: p. Jindřich Unger ve Znojmě, p. Ignác Nechvátal ve Znojmě, p. Max Souček v Mašovicích, p. Ant. Svoboda v Mikulovicích, p. Frant. Jakl ve Znojmě a p. Henlich ve Znojmě. Po vykonaných volbách ujal se slova starosta p. Jan Vlk a proslovil následující řeč: Pánové! Děkuje za důvěru mně prokázanou a slibuje, že dle svých skromných sil ku zdaru besedy účinkovati budu, prohlašuju "Besedu Znojemskou" za zřízenou. Sbudovali jste sobě pánové tímto spolek, v němž bohdá jako ve svém domě cítiti se budeme. Počet údův není sice dosud velký, to budiž však nám pobídkou, abychom množství nahražovali obětavostí a účinlivostí. Neměli jsme dosud spolku a rostli jsme, na nás bude nyní záležeti, aby nás přibývalo, aby vlastenecké smýšlení a uvědomění národní se budilo a šířilo. Láska k vlasti a k národu, mezi námi upřímnosť, vespolná laskavosť, shovívavosť a svornosť učiní nám místo toto milým, budeme zde za doby tísně u srdcí upřímných soukmenovcův nalézati útěchy, v dobách radostných budeme mět kde a s kým sdíleti city radosti. Pohlédněme zpět do dějin národa našeho! Na počátku tohoto století byla tak nepatrná hromádka uvědomělých a vlastenecky smýšlejících Čechů v zemích našich, že v jedné schůzi těchto mužů v Praze učiněn byl výrok žertovný sice avšak významný: "Kdyby teď náhodou strop této sednice na nás spadnul, a nás zabil, zabiti by byli všickni Češi." - A teď? Nyní kdyby se jal někdo ubíjet Čechů, trhal, bořil, hroutil by se stát! S hrdostí Pánové pravím: Náležíme národu, který s málem sil veliké ve světě vykonal již věci. - Toto vědomí bude nás sílit a síly naše tužit. Nezapomeneme sice nikdy, že žijeme ve městě, jehož obyvatelstvo jest z části nám nepříznivé, avšak též vždy budeme mět na mysli, že nalázáme se na půdě, kteráž náleží Markrabství Moravskému a Markrabství Moravské že jest předním údem koruny Svato-Václavské. Na zdar! Členů čítala "beseda" již při této první valné hromadě 20 takládajících, 35 činných a 39 přispívajících, tedy úhrnem 84, a dostoupil počet tento jednak osobním přičiněním jednotlivců, jednak rozesláním tištěného provolání po celém okolí znojemském brza výše mnohem značnější. Horlivosť a obětavosť tehdejších zakladatelů a vůbec oudů byla vší chvály hodna. Pro "besedu" najaty místnosti v hostinci u p. Jonáka i se zahradou za roční plat 200 zl., kdež také "beseda" až do r. 1881 vytrvala. Jakým způsobem pak "beseda" svým úkolům ve stanovách vytčeným dostáti se snažila, patrno již ze zprávy jednatelské přednesené při druhé valné hromadě dne 5. února 1871, ze kteréž uvedeno budiž následující: "..... Že se mnohému přání zařízením "besedy" vyhovělo, ukázalo se hojným příhlášením se údův, navzdor tomu, že mnohým, kteří by rádi údy spolku našeho se stali, zabraňuje společenské postavení hlásiti se ku svým, ježto se obávají, že by u mnohých osobností, kteří na jich osud vliv mají, sobě tím uškodili ...... Okolnosti nedopouštěly toho, aby spolek náš hned na všechny strany činnosť svou rozvinoval, a obmezil se ve svých počátcích na to, že poskytuje údům svým zábavu, by společenským svým působením příchylnosť a důvěru sobě získal. Zařízeny jsou zábavy taneční s deklamacemi a provozováním žerovných výstupů a žertovné loterie, zařídilo se vkusné divadlo, v němž se čtyry představení s úspěchem pánům údům psokytly; uspořádána na nový rok společná sanice a konečně 29. ledna 1871 taneční věneček, kterýž též obecné pochvale se těšil. Nyní, když spolek již v obecnou známosť vešel, ve společenský život sám se uvedl a síly potřebné nabyl, bude na čase, aby svou činnosť také na ostatní sobě vytknuté obory rozšířil, by se i obchodnický a hospodářský výbor vyvolil a svou činnosť započal ... Kdo spravedlivě činnosť "besedy" oceniti chce, musí ji přirovnati k jiným spolkům, které ač jim větší prostředky peněžité slouží, údům svým tolik neposkytly. - Jak pokladní účet vykazuje, měla "beseda" dosud příjmů 1145 zl. 81 kr. a vydání úhrnem 828 zl. 09 kr. zbývá čistého jmění 317 zl. 72 kr. Kromě toho opatřila si "beseda" fortepiano za 290 zl, které zčásti z darů, z části na akcie se zakoupilo. Tento stav jmění jest na skrovné naše síly zajisté příznivý a doufejme, že svorností naší "besedě" skvělejší budoucnost připravíme a její trvání pojistíme. Na zdar! - Dalších podrobných zpráv o činnosti "besedy" v prvním desítiletí jejího trvání (1870-1880) nelze nám podati, protože zápisky o schůzích, jednáních a usnešeních správního i zábavního výboru a o valných hromadách se neznámými způsoby ztratily. Tolik však jest jisto a pamětí starších členů zjištěno, že "beseda" působila stále a zdárně v mezích svých stanov, pečujíc vždy o zušlechtění a zábavu, povzbuzení a národní uvědomění svých členů. Vedle toho "beseda" hned od svého počátku byla též spolkem dobročinným, poskytujíc hmotnou podporu tam, kde zhoubný rozkacený živel majetek lidský ničil, a podporujíc též národní podniky i své krajany české neštěstím postižené; na doklad toho budiž uvedeno následující: Beseda znojemská zaslala v prvních letech trvání svého následující podpory sbírkou mezi členy sebrané: 1. června 1872 redakci ?Nár. Listů" pro povodní poškozené v Čechách I. sbírku … 100 zl. 17. června 1872 k témuž účelu II. sbírku .. 86 zl. 20. srpna 1873 pro pohořelé v Třebíči .. 32 zl. 30. července 1875 pro pohořelé ve Znojmě .. 22 zl. a v srpnu r. 1881 na shořelé národní divadlo v Praze mimo příspěvku starosty p. Jana Vlka v obnosu 100 zl. Další příspěvek sbírkou členů v obnosu .. 336 zl. 50 kr. Mimo to podporovány společnými sbírkami i mnohé jiné podniky národní, hlavně pak školství české, a ze středu "besedy" zřízen též místní školní spolek za účelem podporování soukromé české školy a školky od ústřední matice školské ve Znojmě s nemalými oběťmi r. 1881 zřízené, a pak též místní odbor ústřední matice školské na základě stanov ze dne 19. září 1880, schválenýcj výnosem c. k. místodržitelství ze dne 18. listopadu 1880 č. 20 882. Zmíniti se též sluší o události velice památné a slavné, totiž o táboru za chmelencem u Jevišovic, který byl hlavně přičiněním "besedy znojemské" uspořádán dne 17. září 1871. Za příkladem četných té doby konaných táborů lidu českého v Čechách a na Moravě svolali též vlastenci z jihozápadní Moravy tábor do Jevišovic, aby tam veřejně promluvili o svých přáních a tužbách a o prostředcích, kterými by se nejen hospodářské, ale i národní a politické postavení Čechů na Moravě zlepšiti a upraviti dalo. Jakožto výbor zařizující ve schůzi důvěrníků ze dne 20. srpna 1871 v místnostech besedy znojemské odbývané vyvolení jednali: p.p. Jan Vlk, c. k. notář ve Znojmě co předseda, Moric Příborský, obchodník ve Znojmě, Jan Unger, stavitel ve Znojmě, Fučík, právník z V. Mašovic co jednatel, vp. Tomáš Zvolský, farář v Jevišovicích, Moric Evančín, hraběcí důchodní v Jevišovicích, Jan Fiala, obchodník v Jevišovicích, Frant. Podveský z Únanova a JUDr. Ed. Špatinka, advokát v Mor. Budějovicích. V ustanovený den po poledni počali se táborité po povozích a na koních sjížděti u farního kostela v Jevišovicích; ze Znojma zejména přijelo přes 20 povozů s účastníky. Průvod provázený paterou hudbou dal se městem, které bylo okrášleno prapory a nápisy, na pochod na tábořiště, kde stála tribuna ozdobená prapory a znaky českým, moravským i slezským. Když se banderia (počtem na 400-500 jezdců) s prapory a praporečky z Rouchovan, z Únanova, Černína, Bojanovic, Bihařovic aj. pak pěší průvod před i za tribunou postavili, předstoupil p. faráž Zvolský, přivítal hosty, dal radosť svou nad tak četnými zástupy na jevo a navrhl za předsedu c. kr. notáře Jana Vlka, za místopředsedu Dra Špatinku, kterýž návrh aklamací přijat. Na to vystoupil na tribunu zvolený předseda a poděkovav se zavedl rokování. - Jakožto politický komisař byl přítomen p. abriel, c. k. komisař podkrajského úřadu znojemského. Přítomno bylo na 15 000-16 000 lidu z okresu znojemského, M. Budějovického, Hrotovického, Krumlovského, a i ze Želetavy a z okresu Telčského hosté se dostavili. Mezi tyto tábority se rozprodalo 500 pamětních penízků a rozdalo se 1000 výtisků písně "Kde domov můj". Po zahájení tábora jednáno bylo o následujících otázkách: I. Jakým způsobem dá se národní uědomělosť a politické vzdělání mezi veškerým národem rozšiřovati? II. Jakým způsobem dá se rolníkům úvěr usnadniti? III. Jaké jsou příčiny neshody mezi Čechoslovany a Němci, jakým způsobem daly by se tyto odstraněiti a smírná mysl mezi oběma těmito zjednati? O otázce I. mluvili pp. Ferd. A. Petertill, obchodník ze Znojma a Ludvík Unger, učitel ze Mšena v čechách; o otázce II. vp. Antonín Černý, farář v Olbramkostele; o otázce III. pp. Frant Podveský, hostinský z Únanova, Jan Čáp, správec v Mikulovicích, Ferd. Petertill, obchodník ze Znojma a vp. Václav Kozmák, administrátor fary v Řeznovicích u Ivančic. Řeči tyto byly vesměs s velkou pochvalou vyslechnuty a přijaty následující resoluce: - My lid Moravský na táboru v Jevišovicích u Znojma shromážděný porokovavše v daných otázkách usnesli jsme se takto: K otázce I. 1/ V národních školách ať vyučuje se všem vědomostem, jakých v obecném životě potřebí, ať se však působí i na srdce mládeže a láska k Bohu, vlasti a národu ať se vštěpuje; 2/ aby se pro náš národ jeho četnosti přiměřený počet středních i vyšších škol a nejvyšší školy zařídily; 3/ aby školy národem samým, a sice od obcí, okresních zastupitelství pak od vlády sněmu zodpovědné spravovány byly; 4/ aby se zařizovaly spolky štenářské, jenž čtením časopisů, spolky politické, které rokováním o politických záležitostech, a tábory, které veřejnými přednáškami vědomosti o politických i jiných veřejných záležitostech rozšiřují a k lásce vlasti a národa povzbuzují. K otázce II. 1/ V Jevišovicích budiž založena spořitelna; 2/ kontribučenský zákon budiž úplně proveden; 3/ v každé obci budiž spolek čtenářský spojený s pokračovacím během hospodářským zřízen. K otázce III. 1/ Uváživše, že strana mezi Němci, kteréž více mohutnosť a zdar cizího státu nežli naší říše na srdci leží, u krajanů našich německých uvádí nás v podezření, jako bychom roboty, desátky a patrimoniální úřady zase zaváděli, většinu svobod zrušiti, říši Rakouskou rozdrobiti, jejich národnosť potlačiti a nad nimi panovati hodlali, že třeba jest, aby toto křivé tvrzení vyvrátilo se skutkem, a sice: 1. ať se opraví zřízení zemské na základě konstitučních práv a svobod a dá se říši, co říši patří; 2. ať se vydá zákon o národnostech, jímž se zabezpečí práva každé národnosti a potlačování jedné druhou nemožným se stane; 3. ať se zavede samospráva tím způsobem, by správa obcí a okresů do rukou lidu samého vložena byla a tak se stalo, by žádný národ druhému, nýbrž každý sám sobě panoval. 4. Chceme působiti s rozvahou a rozšafně ku zjednání smírné mysle mezi oběma národnostmi a budem za tou příčinou v tomto díle míru vládu podporovat". Potom mluvil ještě Dr. Th. Přecechtěl, spisovatel národní z Peště, který připomenul některé doby dějin národních (Rostislava, Svatopluka, Žižky a zejména Husa). Předseda p. Jan Vlk ukončil tábor zavěrečnou řečí, v níž císaři Pánu třikrát sláva, p. ministru hrab. Hohenwartovi, pak statečným venkovským obcím, národním městům a vlastenecké šlechtě za statečně provedený volební boj sláva provolal, což veškerým táborem hlučně opětováno bylo. Potom zapělo celé shromáždění píseň "kde domov můj" a tábor o 6. hodině večerní skončen. Po táboru provozovali Rouchovanští ochotníci divadlo "Faustova domácí čepička", a pak byla taneční zábava v místnostech školních. Konečně se podotýká, že táborité od měšťanstva srdečně a střelbou uvítáni jsou byli, a při táboru samém vzorný pořádek zachován byl. Značné výlohy s uspořádáním tohoto táboru spojené (ke 300 zl.) byly uhrazeny dobrovolnými příspěvky vlastenců ze Znojma a okolí. Ještě jeden důležitý podnik sluší vytknouti, k němuž taktéž "beseda" v prvních letech svého trvání podnět dala: jest to "vzájemná záložna ve Znojmě", zapsané společenstvo s obmezeným ručením, trvající od r. 1872., která jest s "besedou znojemskou" tím způsobem úzce spojena, že dle stanov jejích jen ten za společníka záložny může býti přijat, kdo se vykáže, že jest členem "besedy znojemské". Dne 17. července 1880 oslavena památka 10 letého trvání besedy slavnostní valnou hromadou ve spolkových místnostech u p. J. Jonáka (hostinec "u zlaté studně" v hořejší české ulici) za přítomnosti 53 členů, při které byli z výboru přítomni: Starosta p. Jan Vlk, místostarosta Dr. Jan Machač, jednatel c. j. anskultant Josef Jicha, pokladník Frant. Entler, správce domu Matěj Svoboda, dále členové výboru pp. J. Macoun, Josef Jurda, Frant. Nerad a Vojt. Svoboda. Slavnostní řeč měl starosta p. Jan Vlk, který vylíčiv vznik a rozvoj besedy nazval ji "táborem bojovníků válčících za právo jazyka českého a národa českého", ale zároveň také "táborem mísrumilovných společníků, kteří zábavou a čtením ducha i srdce k národnímu smýšlení a cítění povznášeti úkolem sobě učinili". V této slavnostní valné hromadě bylo starostovi p. Janu Vlkovi na uznání jeho velkých zásluh o spolek, jejž od jeho založení stále obezřele a obětavě řídil a podporoval, věnováno v upomínku album s podobiznami členů. - Po valné hromadě bylo pak od ochotníků sehráno divadlo "Sedlák zlatodvorský" s velkým úspěchem (předseda p. Jan Vlk byl od valné hromady dne 20. dubna 1884 odbývané jmenován čestným členem "besedy znojemské"). Též ve druhém desetiletí svého trvání působila beseda zdárně a s hojným úspěchem. K tomu přispěla zejména ta okolnosť, že se přestěhovala beseda od 1. listopadu 1881 do nových prostranných a úpravných místností v domě "u bílého lva" na dolním náměstí, jejž byla vzájemná záložna nákladem asi 40.000 zl. vystavěla. Otevření těchto nových místností byla oslaveno skvělým plesem dne 11. února 1882, který též městským starostou Jungniklem a mnohými soudními i politickými úředníky byl navštíven. - Skvostný sál (dvorana) a prostorné jeviště přímo pro účely "besedy" zřízené pobádaly pak k častému jich používání k divadelním představením, akademiím, koncertům, tanečním i jiným zábavám, při nichž se Čechové znojemští i okolní hojným počtem shromažďovali. V besedě zavládl následkem toho život velice čilý, členů přibývalo a r. 1883 dostoupl jich počet půl druhého sta. - Besední knihovna pro lid čítající značný počet svazků, z níž členům i nečlenům knihy půjčovány, konala taktéž svoji povinnost spůsobem sice méně hlučným ale neméně užitečným. Též česká soukromá mateřská škola, o níž již výše byla řeč, prospívala zdárně, jsouc hmotně podporována od jednotlivců od besedy, kde každoročně byly akademie neb divadla ve prospěch chudých školních dítek pořádány. Z památnějších událostí po r. 1880 sluší zejména uvésti: Roku 1884 súčastnili se vlastenci a vlastenky ze Znojma a okolí hojným počtem divadelního vlaku z jihozápadní Moravy do národního divadla v Praze pořádaného. Dne 5. června 1887 byla ve dvoraně besední odbývána schůze "Násrodní jednoty pro jihozápadní Moravu" za přítomnosti čelného a vybraného obyvatelstva i hostí z venkova, z nichž jmenovitě jmenovati sluší pp. prof. Leandra Čecha, Dra Sobotku a redaktora Bohumila Weinzettla, vesměs z Telče. Dne 9. a 10. června 1888 byly ve dvoraně besední dva koncerty c. k. komorního virtuosa Frant. Ondříčka za spoluúčinkování pí Anny Ondříčkové-Hlaváčkové, bývalého člena opery národního divadla v Praze, a p. Karla Weise, hudebního skladatele a virtuosa na piano. Oba dva koncerty bynikaly bohatým programem, četné a byvrané obecenstvo, které namnoze až z dalekého okolí se dostavilo, plnilo po oba večery dvoranu až do posledního místa a bouřlivou pochvalou odměňovalo výkony jmenovaných umělců. V zimních obdobích r. 1887. - 1888. pak 1888-1889 byly pořádány každý čtvrtek t. zv. literární večery, které záležely z přednášek a rozborů z literatury české a z hudebních i pěveckých produkci jednotlivců, zejména též pěveckého odboru besedního. Tyto literární večery došly zvláště u českých paní a dívek velké obliby a byly od nich četně navštěvovány. Též o tom zmíniti se sluší, že od r. 1884 v úterý masopustní vždy kostumní věneček pořádán bývá; tyto věnečky docházely vždy velké obliby a velkého účastenství členů besedních i jich hostí. Památným však jest nám zejména kostumní věneček pořádaný 5. března 1889, protože na něm byly provedeny "Královničky", starobylý národní tanec moravský se zpěvy. Dvaadvacet sličných dívek českých v národních oblecích zdobených národním vyšíváním velice přesně a ladně tanec ten provedly. Hlavní zásluhu o provedení "Královniček" získala si obětavá vlastenka pí Lucie Bakešová z Ořechoviček u Brna, kteréžto za to na památku album s podobenkami "královniček znojemských" věnováno bylo. - Nemožno konečně nestěžovati sobě na to, že se se strany Němců znojemských znojemským Čechům mnohé křivdy a útisky konají, a že se nám i rovné právo upírá. Tak zejména úsilí vlastenců znojemských, aby obec soukromou českou matiční školu na obecní útraty převzala a vydržovala, rozbilo se, - ač bylo úplně oprávněné a odůvodněné, - s bezpříkladnou a nečestnou agitací Němců znojemských, kteří nátlakem i penězi, hrozbami i sliby mnoho českých dětí rodičů buď neuvědomělých, buď na Němcích závislých z české školy do německé přivedli. Takové odpírání rovného práva a útisky i protivenství mělo však u rodičů uvědomělých za následek jen větší ještě přilnutí k mateřské řeči a k vlasti a k národu českému, a třeba měli Němci ve městě tomto číselnou i hmotnou převahu, přece bohdá se jim nikdy nepodaří český ostrov znojemský vyhladiti a nám naši nateřskou řeč vyrvati. Vždyť vedle "besedy" již ve Znojmě působí: vzájemná záložna a "místní odbor ústřední matice školské", o nichž již výše byla řeč, pak "řemeslnický spolek", "česká tělocvičná jednota sokol" a "místní odbor národní jednoty pro jihozápadní Moravu". Svornému a zdárnému působení všech těchto spolků srdečné "nazdar"! Ve Znojmě v měsíci září 1889. Frant. Smrčka Obsah