|
orel Vznikl původně jako tělocvičný odbor Katolické jednoty ve Vyškově v roce 1905. Hudební začátky byly skromné. Spoluzakladatel Jednoty P. Štěpán Klapil nosil do zkoušek cvičení svou flétnu a horlivě sbíral vhodné národní písně. Postupně oslovil řadu básníků a skladatelů, z jejichž písní sestavil Orelský zpěvník. Již 6.3.1910 uspořádal v sále Kat. jednoty svou první akademii, kde se střídala čísla hudební a pěvecká s tělocvičnými vystoupeními (klarinetový koncert C. M. Webera přednesl starosta Nosálovic J. Zachoval) a recitací básní. Nešverův Pochod Orla hrála kapela Františka Štědroně, která doprovázela všechna ostatní čísla. Při druhé akademii 24.3.1912 vystoupil také mužský a smíšený sbor, který začal toho roku zkoušet pravidelně a brzy dosáhl počtu 60 pěvců. Při besedě při příležitosti otevření Orlovny 15.12.1912 vystoupil s Hašlerovými Staroměstskými pásničkami Josef Horňák a v druhé části besedy předvedli členové Orla historické drama Ladislava Stroupežnického Sirotčí peníze. 
Na závěr třetí akademie 6.4.1913 zazněl Pochod vyškovských Orlů (opět
v podání Štědroňovy kapely). Při čtvrté akademii 22.3.1914 přednesl mimo
jiné Jan Šoupal na housle Serenádu Františka Drdly a Z domoviny
Bedřicha Smetany. Válečné události dovolily uspořádat již jen jedinou akademii
16.3.1915, kdy Orlové uvedli Stroupežnického veselohru Paní mincmistrová.
Prameny a literatura: Plakáty akcí Orla 1910-1915, soukromá sbírka; Kostelka Bedřich, Křenek Jinřich, Losík Jan, Skácel Tomáš, Veselý Jan, Pětadvacet let jednoty Orla českosl. ve Vyškově 1905-1930. Vyškov 1930; Spolky ve Vyškově Obsah |
