Žďár (něm. Saar, po 1950 Žďár nad Sázavou, soudní okres Žďár, okresní hejtmanství Nové Město) Řemeslnická beseda Stanovy spolku byly schváleny 11.2.1886, ustavující valná hromada se konala 21.3.1886. Díky dochovaným materiálům známe všechny zakládající členy. V novém spolku se sdružilo 18 členů neúspěšně zakládaného Spolku katolických tovaryšů: František Dřínek, Jan Dřínek, Antonín Götz, tkadlec Jan Götz, tkadlec, obchodník se střižním zbořím a člen obecního výboru Severin Götz, úředník Jan Hromádka, tkadlec Josef Košík, měšťan František Michálek, tkadlec Maxmilián Minář, řídící učitel Václav Šnor, Alois Tichý, barvíř František Toman, bednáři František Trefulka a Josef Trefulka, tkadlec Josef Vaigert, obuvníci Jan Vencálek a Jan Zelený. Ke spolku se přihlásilo dalších 15 nových členů: měšťan, předseda kostelního výboru, předseda společenstva živností řemeslných, kontrolor Občanské záložny aj. Josef Apetauer, úředník Karel Frenz, krejčí Jan Hoffmann, obuvník Severin Kovář, Jan Láznička, pekař Hynek Leskauer, hostinský Hynek Letovský, Emanuel Liml, obchodník František Liml, obchodník Antonín Mixa, stolař Josef Nedělka, obchodník Josef Říha, koželuh Kašpar Šejtáček, řezník, člen obecního výboru Mořic Švejda, a zámečník Václav Širel. Byl zvolen spolkový výbor, jehož předsedou se stal Josef Apetauer (1890 Jan Šír, 1901 Augustin Jeřábek, 1902 Roman Königsmark, 1908 Karel Steiger, 1911 Jan Toman, 1914 Vincenc Fiala), místopředsedou Severin Götz (26.12.1887 Augustin Jeřábek, 1901 Karel Štěrka, 1904 Josef Letovský, 1908 Josef Pohanka, 1910 Jan Zelený, 1914 Josef Letovský), jednatelem Jan Hromádka (1890 Bedřich Hobza, 1901 František Stumpf ml., 1905 Karel Steiger, 1908 Ladislav Koloušek, 1911 František Hoffmann, 1912 Josef Letovský, 1914 František Mrkvička), pokladníkem Mořic Švejda (1890 František Čejka, 1901 Hynek Leskauer, 1908 František Hoffmann, 1909 Jan Toman, 1911 Václav Fiala, 1912 Karel Pohanka, 1914 Jan Novák). Bylo rozhodnuto aby původní členové SKT neplatili zápisné, neboť novému spolku věnovali svoji bývalou spolkovou knihovnu. Za spolkový den byla ustanovena neděle, kdy se od druhé hodiny odpolední měli členové scházet ke společnému čtení, přednáškám a cvičení ve zpěvu. Mimo běžné pěvecko hudebně deklamatorní zábavy, na kterých často zněly nacvičené “žertovné zpěvy” a výlety se členové spolku někdy věnovali i ochotnickému divadlu (např. o 5. neděli postní, 18.3.1888 sehráli činohru Život za přítele). Prameny: SOkA ZR fond OkÚ Nové Město na Moravě 1850-1946, Spolkový katastr; fond Spolek Řemeslnická beseda Žďár nad Sázavou Spolky ve Žďáru Obsah |