Zpět

Patent císařský, daný dne 26. listopadu r. 1852, pro celou říši, vyjímaje hranici vojenskou, jímžto se vydávají nová ustanovení o spolcích (zákon spolkový).

Zák. říš. č. LXXIV., vyd. 18. prosince r. 1852, č. 253.



My František Josef První, z boží milosti císař Rakouský; král Uherský a Český, král Lombardský a Benátský, Dalmatský, Chorvatský, Slavonský, Haličský, Vladimiřský a Illyrský, král Jerusalemský a t. d.; arcivévoda Rakouský; vojvoda Toskanský a Krakovský; vojvoda Lotarinský, Salcburský, Štýrský, Korutanský, Krajinský; a Bukovinský; velkokníže Sedmihradský; markrabě Moravský; vojvoda Horno- a Dolnoslezský, Modenský, Parmský, Piačenský a Quastalský, Osvětimský a Zátorský, Těšínský, Furlanský, Dubrovnický a Zaderský; knížecí hrabě Habsburský, Tyrolský, Kyburský, Gorický a Gradišťský; kníže Tridentský a Brixenský; markrabě Horno- a Dolnolužický a Istrianský; kníže Hohenembský, Feldkirchský, Bregencký, Sonnenberský a t. d.; pán Terstský, Kotarský a na Slovinském krajišti; velkovojvoda vojvodství Srbského a t. d. a t. d.

Poněvadž jest zapotřebí, aby se zákonní ustanovení o spolcích, zvláště co se týče postavení těch spolků ku správě státní, kteří šíře působí na záležitosti veřejné, spůsobem přiměřeným uspořádalo, vidíme Se pohnuty, slyševše ministry Naše a vyslyševše Naši radu říšskou, naříditi takto:

§. 1.
Zvláštní povolení od správy státní ke zřízení spolků všelikých potřebí jest, když
a/ se podlé umluvených prvé pravidel spolkových (statutů) takovým spůsobem mají uzavříti, že má býti každému, kdož ustanoveným výminkám zadost učiní a pravidlům spolkovým se podvolí, bez obmezení počtu původních účastníků dovoleno, ve spolek vstoupiti, nechať jest počet údův spolkových napřed ustanoven anebo není;
b/ když jsou to spolky na akcie, t. j. takové spolky, při kterýchž se má kapitál, jehož potřebí, opatřiti akciemi, t. j. jistými podíly k společnému fondu podnikacímu, ježto se způsoby nabývacími dle práva občanského na jiné přenášeti mohou a z nichž jediné účastníci právi býti mají;
c/ když se spolek, ježto se má zříditi, podlé povahy jeho vztahuje předpis zvláštní, v kterémž se nařizuje, že se má prvé správa státní žádati za povolení k němu.
§. 2.
Zvláště jest takového povolení potřeba ky zřízení spolků k následujícím veřejným a obecně užitečným účelům:
a/ k zvelebení věd a umění;
b/ k povzbuzení a zdvižení polního hospodářství a lesnictví, průmyslnosti, obchodu nebo jiných odvětví produkce vůbec;
c/ k udržování pravidelného spojení transportního mezi dvěma nebo více místy po zemi nebo po vodě vůbec, a k podniknutí plavby parní zvláště;
d/ k stavení nebo udržování železnic, mostů, silnic po zemi i po vodě;
e/ k podniknutí hornickým;
f/ ke kolonisacím;
g/ k ústavům kreditním;
h/ k ústavům pojišťovacím;
i/ k obecným ústavům opatřovacím a důchod dávajícím;
k/ ke spořitelnicím;
l/ k půjčovnám na základy (k ústavům zástavním);
m/ k rozšíření spolku s povolením již zřízeného, prostředkem filiálek.
§. 3.
Zřizovati spolky, ježto sobě kladou za účel věci, které náležejí v obor zákonodárství nebo správy veřejné, jest zakázáno.
§. 4.
Dávati povolení ke spolkům, v §. 2. pod lit. a, b, f, g, i přivedeným, pak ke spolkům, jichž účel jest podnikání železnic a plavby parní, jakož i ku všelikým společnostem, při kterých činiti jest o zvláštní výhody nebo o uchýlení se od platných předpisů obecných, pak o dotčené v §. 2. lit m rozšíření spolků již platně zřízených, zůstaveno jest Nám samým.
Návrhy k tomu se vztahující má činiti ministerium záležitostí vnitřních.
Ministerium záležitostí vnitřních dávati bude povolení ke zřízení spolků ....

§. 5.
Co se týče podniknutí hornických, zakládajících se na svazku kverkovském, komor kverkovských, pokladnic bratrských a pokladnic tovaryšstva horního, předse jíti mají úřadové v zákonech těchto ustanovení jako posud podlé zákonů horních.
§. 6.
Co se týče všelikých spolků ostatních v §. 4. nejmenovaných, přísluší dávati k nim povolení politickému zřízení zemskému té země korunní, v které se spolek má zříditi, majíc zvláštní zřetel k působnosti, správci zemskému příslušející a k odpovědnosti na něj vložené.
Politické řízení zemské má se v případech všelikých, kteréž se týkají působnosti jiných úřadů té země korunní, srozuměti s úřady těmito, a kdyby vzešla nějaká rozdílnost v mínění, má žádati se vyšší rozhodnutí.
§. 7.
Žádosti za povolení k spolku buďtež podávány u politického řízení zemského té země korunní, v kteréž ředitelství nebo jak koli zvané vrchní řízení spolku má míti své sídlo.
Žádost taková může se vztahovati buď a/ na povolení ke zřízení spolku samého nebo b/ na zmocnění ku přípravným opatřením.
§. 8.
V žádosti za povolení ke zřízení spolku má se co možná nejúplněji plán celého podniknutí rozložiti a mají se k ní přiložiti pomoci všeliké k tomu potřebné, k nimž zvláště náležejí smlouvy společnosti a statuty.
§. 9.
Z plánu podniknutí nebo podlé okolností ze smluv, statutů a t. p. plán obsahujících nebo jej doplňujících má býti zřetelně a určitě viděti:
a/ účel spolku a prostředky k jeho dosažení vůbec, jakož i k opatřeení potřebného k tomu nákladu zvláště.
Při spolcích, kterým by se mohlo přihoditi, že by kromě kreditu, k provozování podniknutí svého potřebného, museli výpůjčku učiniti, budiž také udáno zdaliž, v kterých případech, jakým způsobem a s čím přivolením má býti dovoleno výpůjčku takovou učiniti;
b/ spůsob, kterak spolek se má zřizovati a obnovovati;
c/ podstatné náklady vedení a řízení záležitostí spolkových;
d/ práva a povinnosti údů spolkových jakožto takových;
e/ kdo má spolek naproti osobám jiným a na proti úřadům zastupovati; jak se mají uzavření podlé práva platná a celý spolek zavazující činiti a jak se má v příčině vyrovnání rozepří ze svazku spolkového vzniklých předsejíti;
f/ ustanovení, jak se má spolek rozejíti, a pakli se spolek má zříditi na jistý čast, jak dlouho má trvati.
§. 10.
Při spolcích, jichž účel jest, provésti znenáhla nějaké podniknutí stavitelské, má se také ustanoviti čas, kdy se má podniknutí počnouti, v kterých hlavních odděleních se v něm má postupovati a kdy se má dokončiti.
§. 11.
Spolkové, kteří se vztahují na podniknutí, jichž provedení závisí na zvláštních zákonních ustanoveních, jsou jako k. k. železnice, spořitelnice, podniknutí hornická a j., mají také v plánu podniknutí zadost učiniti nařízením všelikým, v těchto zákonních předpisech obsaženým, kterážto nařízení i budoucně v moci své zůstávají.
§. 12.
Při spolcích na akcie nesmí se:
a/ pod nižádnou záminkou žádati, aby se něco platilo napřed, pokud se k tomu neobdrží povolení. Bez povolení tohoto nesmějí se také na to, co bylo třeba dobrovolně vplaceno, vydávati nižádné listy prozatímní, kteréby měly přijíti v oběh.
V plánu má se výslovně ustanoviti, kdy a kde se po obdrženém povolení má něco vpláceti.
b/ Listy prozatímní a listiny akciové, jichž formuláře se mají přiložiti, nesmějí svědčiti na přinašitele, nýbrž mají vždy svědčiti na jistá jména.
Listiny tyto mají se tak zdělati, aby se, co se týče nevplacené části vkladů, co možná nejvíce předešel nepořád falešného předstírání a hrání na zisk z kolísavosti kursu jeho.
c/ Na každém listě prozatímním má zvláště býti viděti, mnoholi se již na něj vplatilo, a toliko v této sumě může se dáti v oběh.
Bylliby list takový dán v oběh, a nebyloli by na něm viděti potvrzení, mnoholi byli již vplaceno, má se pokládati smlouva taková za právně neplatnou a suma vyjednaná má propadnouti k fondu chudých toho místa, kde se někdo přestupku dopustil, podlé okolností ale má také soud trestní za příčinou předejítí podvodného úřad svůj konati.
d/ Výslovně budiž ustanoveno, že akcionář, který první částku vplatil, prodalliby list prozatímní dále, z ostatních rát tak dlouho zůstane společnosti práv, až jej tato přepsáním listu prozatímního na jméno nového držitele z toho závazku propustí. Propuštění toto ze závazku může se ostatek dáti toliko s přivolením spolku samého, nebo od výboru, jemuž společnosť k jednáním takovým zmecnění dala.
e/ Smlouva nebo statuty mají v sobě obsahovati zřejmá ustanovení o právu hlasovacím, ježto každému akcionáři přísluší.
f/ Kromě ředitelstva k vedení jednání ustanoveného může se také ustanoviti výbor z údů spolkových, na nějž náleží, jak se to v statutech šíře ustanovuje; konečně se
g/ může při každém spolku akcionářském jednou za rok držeti obecné shromáždění majitelů akcií, aby se jim o vedení jednání a o stavu podniknutí obšírná zpráva podala, účty o hospodaření se podaly a ku konci roku nebo v kratších dobách se oznámilo, jak vypadly, o čemž se mají širší ustanovení v statutech předepsati. Nebylli však podlé lit. f tohoto §fu ke zkoušení hospodaření, účtů a t. d. žádný výbor ustanoven, musí se alespoň jednou za rok takové obecné shromáždění akcionářů k dotčeným potřebám odbývati.
§. 13.
Při spolcích, ježto mají za účel důležitější, veřejné záležitosti nebo ústavy obecně užitečné, má se kromě ředitelství také výbor zříditi, a v přiměřených lhůtách se má (§. 12. lit. g) v známosť obecnou uvésti, jak hospodaření vypadlo.
§. 14.
Povolení ke zřízení spolku může se dáti jen tehda:
a/ když účel spolku jest dovolený, a když účel tento podlé zákona může býti předmětem spolku;
b/ když ti, jež se o povolení ucházejí, dle osobních okolností svých, a kde toho potřebí, i dle mohovitosti své dávají rukojemství, že se podniknutí náležitě ve skutek uvede, nebo když alespoň není důvodného podezření, že se chtělo jíti za nedovolenými účely vedlejšími;
c/ když plán podniknutí a přílohy jeho srovnávají se s tím, čeho žádá zákon (§§. 8-13) a čeho vyhledávají příčiny veřejné.
§. 15.
Za zmocnění k opatřením přípravným za příčinou zaražení nějakého spolku, (§. 7. lit. b) žádati se musí, když
a/ osoby, kteréž spolek zříditi chtějí, mají úmysl, vydati veřejné vyzvání nebo návěští, aby nalezly účastníků, nebo když
b/ jest podniknutí takové, že jest potřeba příprav, kteréž se dotýkají práv jiných osob, k. p. vyměřování, nivelování, nebo ku kterýmž potřebí jest povolení, zprostředkování nebo pomoci úřadů veřejných.
Kromě toho může se za prozatímní povolení k zaražení spolku žádati, když podnikatelé nemají v úmyslu, aby spolek ihned vešel ve skutek.
§. 16.
Když úřadové udělují povolení prozatímní k zaražení spolku, mají právo vytknouti podmínky, pod kterými se spolek zaraziti může. Povolení toto může se zcela odepříti, nečiníli žadatelé, co se osob jich týče, a nečiníli plán podniknutí úplně zadost tomu, čeho se §. 14. lit. b. a c. vyhledává, a nemáli účel spolku vlastnosti, tamtéž pod lit. a připomenuté.
K žádosti za prozatímní povolení přiložiti potřeba toliko nejpodstatnější ustanovení, obsažená v plánu podniknutí a v návrhu statutů.
§. 17.
Zvláště se má při těch spolcích, kteříž se způsobem veřejného vyzvání nebo subskripcí soukromých zaraziti mají, k tomu přihlížeti, aby se již v programu nebo jiném vyzvání přistupovacím výslovně ustanovilo, kdo má záležitosti spolku až do jeho konečného ustanovení zastupovati a z příprav napřed učiněných odpovídati, pak to, že každý účastník již prohlášením, že k spolku přistupuje, programu v známosť uvedenému a statutům dle plného jich znění podvoliti se má.
§. 18.
Když se dává prozatímní povolení k zaražení spolku nějakého, mají se vždy ustanoviti výjimky, jimiž se musí zadost učiniti, aby se mohlo žádati za schválení spolku samého.
V příčině žádání tohoto mají pak býti ve všem tom, co se na ty které spolky vztahuje, pravidlem ustanovení, obsažená v §§. 8-14.
§. 19.
Z prozatímního povolení k zaražení spolku, kteréž někdo obdržel, nemůže se odváděti právo k povolení, spolek sám zříditi.
§. 20.
A však i povolení k zaražení spolku pokládati se může toliko za koncesi čili připuštění, a neuzavírá v sobě nikoli, jako by se tím vyřklo, že vláda státní má zřízení toho podniknutí a prostředky, k dosažení zamýšleného účelu zvolené, za přiměřené, nebo že podniknutí přinese výhod z něho očekávaných.
Na účastnících jest, aby si o tom sami potřebného přesvědčení opatřili.
§. 21.
Aby změny, učiněné v potvrzených pravidlech společnosti (statutech a p.) a vůbec v ustanoveních, povolením spolku předepsaných, nabyly platnosti, potřebí jest, aby byl yschváleny, kteréžto schválení se uděluje podlé týchž nařízení, podlé nichž se dává povolení z počátku.
§. 22.
Také všelicí jiní spolkové, ježto nejsou v §. 1. a 2. obsaženi, jsou pod dohledem správy státní. Správě této se zůstavuje právo, nahlédati v jednání v jednání jednoho každého spolku, přihlížeti k tomu, aby se ustanovení, při schválení spolku nebo předpisy obecnými nařízená, zachovávala, a přidati spolku, když se toho vidí potřeba, zeměknížecího komisaře, jejž úřad k tomu povolaný ustanoví.
Komisař tento má k tomu přihlížeti, aby spolek nevykračoval z mezí uděleného mu povolení a z ustanovení, ve schválených pravidlech společnosti obsažených.
§. 23.
Co se týče dobrovolného rozcházení se spolku, mají vůbec platnost ustanovení, obsažená v zákonech občanských a statutech společenských.
Chceli se rozejíti spolek takový, ježto jde za nějakým účelem obecně užitečným a ježto nebyl uzavřen na jistý čas, po jehož projití společnost sama sebou pomíjí, musí se to napřed oznámiti tomu úřadu, který dal povolení k jeho zřízení.
§. 24.
Úřadové političtí mají z povinnosti své spolek rozpustiti a všeliká shromáždění nebo přípravy k spolku, kterýž se teprv zřizovati má, zastaviti:
a/ když se spolek bez náležitého povolení zřídil, nebo pakli mu bylo povolení odejmuto, v působení svém dále předse šel;
b/ když se po obdrženém již povolení dopustí podstatného překročení pravidel spolkových nebo ustanovení, od úřadu při povolení spolku a povolením tímto předepsaného;
c/ když se neučinilo náležitě zadost výminkám, strany nichž bylo napřed výslovně ustanoveno, že nebudou vyplněny, povolení se nazpět vezme nebo pomine, buď co se týče věci nebo času, nevyžádajíc sobě prodloužení lhůty;
d/ když nastanou takové okolnosti, v kterých se buď podlé zákonů nebo z příčin veřejných povolení k provozování nějakého zaměstnání nebo podniknutí i jednotlivým osobám soukromým odejímá.
§. 25.
Nález činiti v příčině rozpuštění spolku nějakého přísluší všude politickému zřízení zemskému, kteréž ale, když má spolek rozpuštěn býti z příčiny některé, v §. 24. pod b, c, d přivedené, přivzíti k tomu má dva radní justiční.
Z výroků toho může se sice vzíti rekurs k ministerium záležitostí vnitřních, a však rekurs ten nemá prozatím, co se týče nařízeného zastavení působnosti spolku, který se má dle návrhu rozpustiti, nižádné moci odkládací.
§. 26.
Kdykoli politické řízení zemské podlé §. 25. nalezne, že má spolek nějaký býti rozpuštěn, má způsobiti, aby se strany jmění spolkového učinilo způsobem zákonním přiměřené opatření.
§. 27.
Vejitím těchto, nových pravidel spolkových ve skutek pozbudou mocidle plného znění svého pravidla pro spolky, nejvyšším nařízením Našeho jasného předchůdce v panování dne 19. října r. 1843 vydaná, pak patent Náš od 17. března r. 1849 o spolcích a shromažďování se; konečně všeliká ustanovení zákona uherského o spolcích akcionářských od roku 1840, kteráž se s ustanoveními v tomto zákonu obsaženými nesrovnávají.
§. 28.
Co se týče spolků již zřízených, na ty vztahují se pravidla v tomto zákonu obsažená úplně, při čemž se ustanovuje, že spolkové, k nimž podlé zákona tohoto jest zapotřebí zvláštního povolení, a kteří nyní bez povolení trvají, ve třech měsících ode dne, kterého se patent tento vyhlásí, spůsobem předepsaným za povolení toho žádati mají, sice se k nim podlé §. 24. lit. a zákona tohoto přikročí.
Našemu ministrovi záležitostí vnitřních jest uloženo, aby patent tento ve skutek uvedl, a dáno mu jest zmocnění, aby vydal nařízení, jichž k tomu potřebí.
Dáno v Našem císařském hlavním a sídelním městě Vídni dne dvacátého šestého listopadu léta tisícího osmistého padesátého druhého, panování Našeho roku čtvrtého.

František Josef v. r.            (L. S.)                      Hr. Buol-Schauštejn v. r.
                     Bach v. r.
                                          Z nejvyššího nařízení:
                                          Ransonnet v. r.

OBSAH
Zpět