|
První řádná valná hromada Podhorana byla konána dne 9. října 1864. Ta ustanovila, aby si každý “úd” zaopatřil co nejdříve zpěvník. Pořízena byla matrika, protokol (jednatelská kniha) a pokladní kniha (“účet”). Hudebníky odstrašoval měsíční příspěvek 20 kr. r. č. vstoupiti do spolku. Proto byli příspěvků zproštěni. Sbormistrem byl zvolen holešovský varhaník Fr. Hnilica a “cvičení spolku ve zpěvu převzal za 3 zl. měsíčně” p. Horák. Po řadu let byli vedle sbormistra tak zvaní “cvičitelé zpěvu”, poněvadž ani činní členové toho moc neuměli, nováčci ještě méně, museli býti skutečně teprve cvičeni, aby něco dokázali. Zkoušky byly tedy svízelné, spolkové místnosti velmi nevhodné, technicky nevyhovující, jak o tom svědčí zápis ze 7. prosince t. r.: “p. Mayerovi za 1 svíčku, kterou jednou, když ve školi lampi nebylo, koupil - 9 kr.” Prvním veřejným podnikem Podhorana byla už zmíněná beseda k oslavě schválení spolkových stanov. Pozvánky k ní měly tento text: Pozvání
Uctivě zve výbor.k pěvecko-hudební zábavě, kterou holešovský zpěvácký spolek Podhoran v místnostech p. Popelky na Plačkově dne 19. října 1864 dávati bude. Čistý výnos určen dobročinnému účelu. Začátek v 7 hodin. Vstupné za osobu 50. kr. Jaký byl morální úspěch této zábavy, nevíme. Po stránci finanční byl deficit 3 zl. 50 kr., který “nahradili údové při zábavě příromní”. Snad proto vlna nadšení pro nový spolek opadla, neboť už ve druhé schůzi výboru napomíná předseda pány údy, aby do schůzí přicházeli v určený čas a ve třetí výborové schůzi upozorňuje, že “spolek kráčí místo ku předu k zadu, je v spánku pohřížen jak co do účinkování při zpěvu, tak do příspěvků hmotných”. Příčina toho byla taky v tom, že cvičitel zpěvu p. Horák byl moc ostrý pán, neboť “s pány údy, kteří ku cvičení přicházeli, velmi hrubě nakládal, takže celou chuť k dalšímu učení ztratili”. Proto převzal cvičení přípravná p. Ant. Slezák, pozdější sbormistr v r. 1866-69. Pro zkoušky byla pořízena tabule ke cvičení. Aby přibylo členů (a příjmů), byla navrženo vydati přihlašovací lístky do spolku v řeči české i německé a někdy zazpívati i německou píseň. Hlasování bylo roztříštěné a na konec bylo o tom velmi rušně debatováno na mimořádné valné hromadě (už v listopadu t. r.), která konečně většinou hlasů schválila tisk dvojjazyčných přihlášek do spolku a zpívání německých písní. Stalo se tak až po ujištění p. starosty, že se “bude i dále česky zpívati (!) a při budoucí valné hromadě se uzavře, kolik německých písní se zpívati má”. Toho roku stali se čestnými členy p. okresní J. Bartl z Holešova, p. baron Ludvík Horecký z Horky, p. J. Šperlin a Dr. J. Kozánek z Kroměříže. První člen zakládající byl p. Ig. Lehký. Byly pro ně vytisknuty pěkné diplomy. Už v prvním roce měl Podhoran kovové odznaky (jeden je zachován a v místním museu uložen) a spolkové razítko, jak patrno ze záznamu v pokladní knize: “za štampilu zapraveno 2 zl.” Spolek konal 3 schůze výboru, 1 řádnou a 1 mimořádnou valnou hromadu. Spolkové jmění obnášelo koncem prvního roku 19 zl. 50 kr. další kapitola předchozí kapitola
|
