|
Ne kvantitou, ale kvalitou možno nazvati tento rok požehnaným ! Veškerá naše činnost stápěla se v pěstování hudby a zpěvu církevního. Z činnosti divadelní podporovali jsme zařízení tělocvičného nářadí pro Jednotu "Orel". Povinnost volá - i když se nám vytýká z druhého břehu národní neuvědomnělost. Jsou to "dobráci"! Nejprve hlásají "buď budeš sokolem nebo cyrilákem a pak se diví, že povstal katol. tělocvič. odbor Orel. Orel je u nás ještě stále dítětem, takřka v plénkách. Jsme povinni pracovat pro jeho vzrůst, podporovat jeho ideu, aby nám zachránil mládež. Právě proto, že jsme dobrými národovci, není v "Sokole" ani pro nás, ani pro naši mládež místo. - S ostatními katolickými spolky jsme zařídili společnou knihovnu, aby se našim lidem dostala do rukou četba v pravdě katolická. Knihovna je uložena v "Orlovni" a připsána Dělnicko-řemeslnické Besedě. V létě jsme se omezili na pořádání pouhých menších zahradních zábav v neděli po sv. požehnání v orlovni. Návštěvy bývaly slušné. V sále Spořitelny a Kontribučenské záložny jsme vystoupili dne 27. února s divad. představ. "Uchvácen proudem" od Herrmanna. Dne 4. dubna s veselohrou Anděl Strážce. Dne 8. května s div. předst.: Osudný manévr. Dne 9. října s div. předst.: Teta Dora. Dne 17. října jsme podnikli větší koncert s taneční zábavou, při níž hrála kapela železnič. zřízenců z Brna. Dne 1. listopadu a dne 5. listopadu jsme sehráli divadlo Mlynář a jeho dítě a dne 11. prosince jsme sehráli divadlo Skryté štěstí. Dne 26. prosince jsme uspořádali pro naše malé i velké děti slavnost vánočního stromku s posíláním dárků. Několik nových členů přistoupilo a někteří i vystoupili (3 přispívající). Ztráta jich nás bolet nemusí. 1911 Heslem naším po celý rok bylo. Chceme-li si udržeti svoji svěžest a sílu, musíme se tím více přimknouti k církvi katolická, jež jediná, dle zaslíbení Kristova, přetrvá věky! Pracovali jsme v tichosti a klidu. Mimo cvičení mší a vložek k velké mši sv. na neděle a svátky cvičili jsme i písně "lidové" dle nového kancionálu pro naši diecezi, aby se lid snadněji naučil písně zpívat. Dne 23.7. zúčastnili jsme se činně slavnosti primice P. Frant. Pospíchala. Zpívali jsme u domu i v kostele při mši sv. V polovici srpna byli jsme přítomni s praporem Katolickému sjezdu v Olomouci. S praporem jsme se zúčastnili též pohřbu matky zdejšího katechety a člena výboru Cyrilské Jednoty P. Frant. Kosíka. V prosinci jsme blahopřáli našemu protektoru dp. P. Václavu Uhýrkovi a uspořádali hřejivý večírek k jeho povýšení na děkana. V zimní době hráli jsme za režie p. Bohumila Staňkovského skoro každou neděli pro sv. požehnání loutková divadla v sále Orlovny. Ve Spořitelně jsme vystoupili a upozornili na sebe těmito podniky: Ostatková zábava. Koncem února přátelskou "Ostatkovou zábavou", při níž jsme sehráli I. díl, sbor uhlířů a uhlířek z operety "Král Vondráček". Dne 12. března jsme sehráli obraz ze života "Pýcha předchází pád". Dne 2. dubna jsme podnikli větší dílo divadelní "Kristus vítězí". V pondělí velikonoční [10.4.]jsme se ukázali operetou "Žádný muž a tolik děvčat". Na Vše svaté jsme předvedli divadelní kus "Úděl sirotka". Dne 26. listopadu jsme vystoupili s divadelním kusem "Teta mistra Štycha". V měsíci záři jsme sehráli div. "Paní revírníková a její vnoučata" a na "hodové zábavě" jsme sehráli jednoaktovku " Náci a Muci". Všechna divadla byla p. rež. Boh. Staňkovským vzorně připravena a secvičena a mile jsme se pobavili.
Předchozí část |
