1942 Zemřel ředitel kůru a hudební školy Janáčkův žák p. Frant. Franc ve věku 45 let. Zemřel neočekávaně po krátké nemoci. Působil jako varhaník, sbormistr a dirigent plných 20 roků s bohatou činností a uznanými zdařilými výsledky své obětavé práce. Byla to ztráta velmi bolestná jak pro Cyrilskou Jednotu, Orchestrální združení, tak i pro celý kulturní slavkovský život. Doprovodilo jej 12 kněží, a četné obyvatelstvo slavkovské přes to, že byla velká zima a mrzlo. Při pohřbu zazpívány tyto sbory: Jak bolestné je loučení. - V trudném bolu " Ó Hospodine" sólo sl. A. Martináskové a Dvořákovo " Largo" zpívané p. Lad. Vykoupilem. Účast na pohřbu ukázala jak byl všemi lidmi oblíben nejen ve Slavkově, ale v celém okolí pro svoji klidnou a mírnou povahu a pro kázeň, kterou měl ve svém sboru a orchestru. Žil jen pro to a svoji rodinu. Nacvičený a připravený Smetanův koncert, který se měl konat koncem ledna se nekonal pro onemocnění a pak pro úmrtí. Jak žil stále s hudbou Smetanovou jsme poznali v jeho nemoci, i když oči měl zavřené stále bylo vidět pohyby rukou a na otázku co dělá říká "musím stále dirigovat Českou píseň". To byl jeho oblíbený sbor. Provedení mu nebylo souzeno. Tam na věčnosti bylo již jeho místo ač v našich vzpomínkách žil stále. Protože Osvětová Beseda naléhala, aby tento dobročinný Smetanův koncert byl uskutečněn došlo k tomu až v březnu, ale v pozměněném pořadí. První část koncertu byla vzpomínková za zemřelého sbormistra a dirigenta Orch. združení Fr. France. Dále pak vhodné sbory. Lituji slova řečníka v první polovici koncertu, kde ocenil všecku práci a námahu jeho povolání, jež trpělivě nacvičoval a organisoval. Mnozí hudebníci v jeho orchestru byli jim vyškoleni jeho žáci. S hlubokým smutkem v duši sklání se Orchestrální združení a Cyr. Jednota v pietní vzpomínce na nezapomenutelného svého p. ředitele Františka France, který je po dlouhá léta obětavě a neúnavně řídil, cvičil a vedl. "Pane řediteli ! Váš dirigentský stolek osiřel. Dotlouklo Vaše šlechetné srdce, které pro hudbu a zpěv žilo a Vaše památka nás zavazuje pokračovati ve Vašich šlépějích, které jste nám celým svým žitím ukázal. Slibujeme, že jak Cyrilská Jednota, tak i Orchestrální združení bude plniti dále a že Vás zachováme i Váš odkaz ve vděčné paměti. Čest budiž Vaší památce, věčný mír a pokoj Vaší duši! Prosím, abyste povstáním uctili památku zesnulého pana ředitele Fr. France. Zazpívalo se z Dvořákova Stabat Mater "Eja Mater" a "Česká píseň". Dirigoval St. Heyduček. Opět přeloženo Boží Tělo na neděli. Instalace nového p. faráře P. Jana Meixnera. V kostele Fr. Picka mše F dur, Pavel Kocian Pange lingua, vložka " Tvé srdce Jezu". Po úmrtí zemřelého řed. kůru p. Fr. France nedalo se toto místo hned obsadit a nahradit a tak zastávala dočasně po 2 roky místo varhanice a nacvičování sboru C. J. dcera zemřelého řed. France, Marie Francová. Dle potřeby vypomáhala její sestra Eva Francová. Též ostatní členové snažili se dle možnosti pomoci zvláště pan Vlad. Schneider na varhany, zpěvem p. Hynek Tesák a Eduard John. Dělalo se vše podle dostačujících sil, aby se sbor udržel i když bylo poznat, že chybí odborné vedení. Tato činnost se udržovala po 2 roky až byl p. farářem povolán p. Jos. Pukl studující konservatoře. Všichni se těšili, že opět C. J. bude mít zvuk dřívějšího vedení, ale bylo to jen do podzimu 1946 kdy p. Pukl odešel do Brna, aby pokračoval ve studiu na varhany. Tentokráte po něm nastoupil p. Fr. Novoměstský varhaník z Mohelna, žarošický rodák 37 letý, muž pln odvahy a chuti pokračovat a vést C. J. Všichni jeho snahu s radostí přijali a ocenili. Bohužel, že následky války, která se zdála bez konce, stále a více zasahovaly do činnosti různých organisací a též i do Cyr. Jednoty. Další část Předchozí část |