Vyškov (soudní okres Vyškov, hejtmanství Vyškov) Spolek katolických tovaryšů (Katholischer Gesellen- Verein, po r. 1902 Katolická jednota) Spolek vznikl v roce 1859, byl zcela utrakvistický, pod patronací vyškovského děkana P. Ferdinanda Fribena. Stanovy z 31.7.1859 byly brněnským místodržitelstvím potvrzeny 1.1.1860 pod č. j. 10 371/1859. Do čela spolku byli mimo děkana Friebena zvoleni kaplan a katecheta P. Jan Filip, Alois Bunsch, notář a zemský advokát JUDr. Josef Adamcžik, Ferdinand Schmidt, obchodník Rudolf Fischer, Kryštof Fritsch, soukeník Jan Fritsch, džbánkař Josef Pernica, soukeník Jan Alturban, tkadlec Jan Otevřel. Do vzdělávání členů byli zapojeni vyškovští učitelé: vlatenecký Matěj Sedláček, jenž byl i prvním jednatelem (sekretářem) spolku, vzorový učitel František Novák vyučoval dějepis a geografii, učitel Matouš Aujezdský počty a přírodopis, podučitel Alois Ambros zpěv, podučitel Jan Michálek psaní a kreslení. Změněné (české) stanovy byly schváleny 29.4.1889 pod č. j. 13 395, znovu změněny transformací spolku do Katolické jednoty v roce 1902. Novými stanovami bylo bylo opět deklarováno zejména vzdělávání a zábava členů spolku pro povzbuzení k péči o silného, zbožného měšťanského ducha a život na cestě ke schopnému, počestnému mistrovství. Mezi prostředky k dosažení cíle spolku jsou jmenovány vyučování náboženství a řemeslnických oborů, zpěv, čtení dobrých knih, společenské rozhovory a zábava. Krátce po svém vzniku se spolek začal věnovat i produkci divadelní, ale o prvním divadelním představení se dovídáme až ke dni 19.3.1893, kdy byla provedena hra Josefa Jankeho Krakonoš aneb Srdce z kamene s hudbou J.J. Pikerta. Produkce divadel byla úctyhodná, za čtvrtstoletí vyprodukoval spolek asi 200 představení nejrůznějšího žánru i závažnosti. Při představeních často účinkovala městská kapela řízená Mořicem Slezáčkem (např. 18.2.1894 obraz ze života se zpěvy Můj Vojtíšek - podle L'Arenga upravil Jindřich Böhm), kterou po Slezáčkově smrti převzal František Štědroň. Hudba či zpěv na divadle byla téměř samozřejmostí, byť třeba jen ve formě předehry (např. 17.9.1893 hra Elišky Peškové Otče náš s předehrou, 12.4.1898 Jaroslav, vítěz nad Tatary od Fr. Josefa Jankeho). V programech najdeme veselohry (15.5.1895 Dvě Růženy aneb Komedie za jevištěm Otakara Kristofa, 27.2.1910 Šamberkova veselohra se zpěvy Kulatý svět), frašky (6.10.1895 fraška se zpěvy Z Kolína do Prahy, 29.3.1908 fraška R. Kneisla-J. Kühnela Ona něco ví, 21.1.1912, 20.4.1913 oblíbená fraška se zpěvy a tanci Z českých mlýnů od K. Fořta a E. Starého, 8.4.1912 slavná fraška se zpěvy a tanci Pražské švadlenky od Otto Fastera, 2.3.1913 Kandidáti ženitby Antonína Lokaje), i pohádky (6.1.1910 pohádka V. B. Plumlovské Honza v zakletém zámku) Prameny a literatura: MZA Brno fond B 40/I kn. 439, spolkový katastr okresu Vyškov; MZA Brno fond B 13 karton 1480 sign. 2/33 V; Plakáty SKT (KJ) 1893-1915, soukromá sbírka; Vyškovské noviny 1893/3 Spolky ve Vyškově Obsah |