|
Beseda Brněnská Stanovy schválené místodržitelstvím 30.7.1861 pod č. 22 369, byly vícekrát opravované, např. 13.4.1894 č.j. 12 526. První valná hromada po schválení stanov se konala 10.10.1861. Již v roce 1860 se dohodli česky smýšlející členové utrakvistického sdružení Liedertafel na vytvoření samostatného spolku (vznikly z něj nakonec spolky tři - Beseda, MGV a "zbytkový" utrakvistický Liedertafel). První “beseda”, ještě pod hlavičkou Liedertaflu se uskutečnila 6.11.1860 v Lužánkách, hudební čísla řídil učitel hudby František Fiala. Do schválení stanov nového spolku se uskutečnilo dalších 5 “besed” (4.12.1860, 19.2., 9.3., 9.4., 9.7.1861). Za 40 let existence (do konce století) uskutečnila BB jen v Brně 152 koncerty k nejrůznějším příležitostem. Zásadní důležitost pro rozvoj spolkového života na Moravě měla národní pěvecká slavnost, pořádaná v Brně ve dnech 25. a 26.8.1863 k příležitosti milenia příchodu slovanských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje na Moravu (slavnosti se v Brně účastnilo na 1 100 zpěváků z 54 spolků z Čech, Moravy a Vídně). Slavnost zorganizovali členové BB jako reakci na zákaz místodržitelství pořádat při cyrilometodějských oslavách na Velehradě národní pěvecké slavnosti. Původním a základním tělesem Besedy byl mužský sbor, jenž byl od počátku 70. let podle potřeby doplňován ženským sborem Vesny. Hned v prvním desetiletí existence Besedy se spolek několikrát dočkal znatelného odlivu pěveckých sil do jiných, nově vznikajících spolků. Již v roce 1862 odešla řada zpěváků do Musikvereinu, kde našli větší možnosti, založením Svatopluka (1863) přešel do tohoto spolku prakticky celý druhý, tzv. řemeslnický odbor, podobně se dělo ještě v roce 1867 při vzniku Slovanského zpěváckého spolku techniků brněnských (pozdější Zory, kde ale sborový zpěv nakonec nenašel takové místo, jako v obdobných spolcích). V 80. letech se pro malý zájem ze strany zpěváků nezdařila ani akce Leoše Janáčka ve funkci sbormistra Besedy, spojit či aspoň propojit brněnské pěvecké spolky, aby vlastenecky cítící sbory získaly větší oporu proti zpěvákům německým. Ještě do svého odchodu z Besedy posiloval spolkový sbor svými studenty z učitelského ústavu i fundatisty starobrněnského kláštera. Spolek hostil nejlepší umělce české (16.6.1873 účast Bedřicha Smetany na koncertě ke 100. výročí narození Josefa Jungmanna, 15.12.1878 a 29.4.1888 účast Antonína Dvořáka, poprvé dirigoval Leoš Janáček několik Slovanských tanců a svou Idylu (nikoliv Suitu) pro smyčce, podruhé měla brněnskou premiéru kantáta Svatební košile; při koncertě 18.4.1892 se týž skladatel loučil před odjezdem do Ameriky, 27.6.1892 slyšel výkon spolku císař František Josef I. při své návštěvě Brna, České kvarteto hostil spolek na koncertech 19.3.1893, 6.5.1894, 10.12.1898, 28.9.1902, dále 8.5.1897, 12.12.1898, 2.4.1905 Českou filharmonii, řízenou při prvním koncertě Antonínem Dvořákem, 4.1.1901 doprovázel spolkový orchestr Jana Kubelíka při provedení Paganiniho koncertu, 13.10.1907 hostil Františka Ondříčka a Josefa Faměru, v souvislosti s působením Leoše Janáčka vystupovala na koncertech Besedy i brněnská klavírní virtuoska Amalie Nerudová-Wickenhauserová, jíž dokonce Dvořák věnoval klavírní trio B-dur op. 21, přestože kvůli Janáčkově rozchodu s Amalií sešlo z provedení Dvořákova klavírního koncertu g-moll. Beseda udělila Amalii na valné hromadě 5.2.1877 čestné členství.) i cizí (4.5.1890 sbor Dmitrije Agreněva Slavjanského, 8.12.1899 sbor krakovských akademiků), prováděl i nejnáročnější díla domácí i světové tvorby (jako např. Smetanova Česká píseň, Mendelssohnův klavírní koncert, Janáčkova Suita pro smyčcový orchestr, Mozartovo i Dvořákovo Rekviem, Beethovenova Missa solemnis, 5. symfonie c-moll, Dvořákovy Slovanské tance pro orchestr, Rapsodie pro velký orchestr, 6. symfonie D-dur, 9. symfonie e-moll, kantáta Svatební košile, Svatá Ludmila, Serenáda pro smyč. orchestr, Brahmsova Serenáda pro dechový orchestr op. 16 A-dur, Uherské tance pro velký orchestr). 
15.-17.5.1868 se Beseda účastnila slavnosti položení základního kamene Národního divadla v Praze, její
předseda (J. Kř. Rudiš) jako zástupce všech moravských pěveckých jednot poklepal na základní kámen. Krátce
poté zpívala Křížkovského smuteční sbor a Schenkovo Rekviem na pohřbu P. Františka Sušila. Přičiněním Leoše
Janáčka vznikl při Besedě v roce 1876 ženský sbor, roku 1879 přijal spolek jméno Filharmonický spolek Besedy
brněnské. Roku 1882 zřídila Beseda vlastní hudební školu, která až do vzniku konzervatoře (1919) plnila
úlohu vedoucího hudebního ústavu v Brně (vedle konkurenční hudební školy Musikvereinu). Beseda měla poměrně dobré
vztahy a spojení se spolky pražskými. To jí ovšem bylo někdy bylo místními patrioty vytýkáno, když se například
jednalo o koncert České filharmonie v roce 1898, při “exportu” Charpentierova Života básníkova 14.12.1907
do Prahy či naopak v souvislosti s koncertem Pěveckého sdružení pražských učitelů v Brně v roce 1911.
27.12.1860 byl ustanoven besední výbor: P. Pavel Křížkovský,
JUC. Josef Fanderlík, Karel Hanáček,
Leopold Mráček, Antonín Padovec, Antonín Peka, František V. Prúdek, Antonín Přerovský, předsedou
zvolen Antonín Padovec, po něm Karel Hanáček. Tento výbor odstoupil na první VH Besedy Brněnské 10.10.1861.
Prvním předsedou se stal Jan Křtitel Rudiš,
sbormistrem P. Pavel Křížkovský, do výboru dále Karel Hanáček, Antonín Peka, Josef Fanderlík, František Prúdek,
Leopold Mráček, Čeněk Chytil.V letech 1875-78 byl předsedou (starostou) zemský archivář Vincenc Brandl, 1878-80 primář zemské nemocnice MUDr. Edvard Klenka z Vlastimilů, 1881-88 Dr. František Hodáč, 1890-91 prof. Antonín Váňa, 1892-1911- Dr. Otakar baron Pražák. Z řady jednatelů je nejdůležitější Karel Sázavský (1887-1905, od 1881 člen výboru) Sbormistrem do roku 1864 P. Pavel Křížkovský (od konce roku 1863 jej zastupoval Antonín Peka), 1865-68 Dr. Antonín Javůrek, -1.10.1870 Jan Nesvadba [†1899], 1870-72 Gustav Mareš, 1872-75 Jan Nesvadba, 3.2.1876-79 Leoš Janáček, 1880 s Janáčkem Bertold Žalud, 1881 B. Žalud, 1882-88 L. Janáček, 1.2.1889-15.4.1899 Josef Kompit, 1899-1918 Rudolf Reissig. Nezanedbatelnou úlohu sehrála i spolková pěvecká škola, založená koncem roku 1863, ve které Jan Nesvadba vycvičil několik desítek zdatných zpěváků. Od roku 1882 se jako výsledek hlavně Janáčkova úsilí stala významným činitelem brněnského hudebního školství hudební škola BB. Prvních 5 roků nabízela pouze vyučování hry na housle, od roku 1887 také na klavír a violoncello. Bez zajímavosti není ani fakt, že v roce 1891 vyšlo najevo, že úředníci zemského výboru “zapomněli” v roce 1882 vyřídit původní žádost o povolení provozu hudební školy; druhá žádost byla vyřízena 15.10.1891. O zlepšení zejména finančních podmínek Besedy se velice zasloužil JUDr. Otakar Pražák (syn JUDr. Aloise barona Pražáka, *21.11.1858 †18.9.1915 Brno), v roce 1892 zvolený do funkce předsedy, díky němuž získala Beseda větší subvence zemského úřadu, centrálních státních orgánů ve Vídni i některých finančních ústavů v Brně. Na přelomu století měla BB k dispozici 118 zpěváků, v prvních 20 letech existence školy nastupovalo ke studiu ročně v průměru 115 žáků. Prameny a literatura: MZA Brno fond B 26 Policejní ředitelství Brno kart. 3291 č.j. 55/52; B 40/I kn. 436 Spolkový katastr okresu Brno; Sto let Filharmonického sboru Besedy Brněnské. Brno 1960; Valový Evžen, Sborový zpěv v Čechách a na Moravě. Brno 1972;
Obsah |
