|
Dívčí spolek pěvecký Vesna Stanovy schváleny 5.9.1870 pod č. 12988, ustavující valná hromada se konala 15.8.1870. Spolek měl původně existovat jako ženský odbor sboru Svatopluka. Již v prosinci následujícího roku zazněl návrh JUDr. Josefa Illnera, jednatele V. Kusého a sbormistra Gustava Mareše, aby se Vesna jako pěvecký spolek rozešla, ale díky Miroslavě Helceletové a Libuši Teplé se tak nestalo, činnost spolku byla naopak rozšířena o aktivity vzdělávací a po dalších 14 letech byl Vesně přiznán statut spolku výrobního a vzdělávacího. 16.9.1886 byla pod záštitou Vesny otevřena první česká dívčí pokračovací škola. První starostkou spolku se stala Marie Dvořáková (1872 se odstěhovala do Vídně, kde zemřela?), 1872-1880 Veronika Mikšíčková, 1880-1881 Eleonora Peková, 1881-1891 Julie Kusá, 1891-1916- Adéla Koudelová. Původní pěvecká škola byla zachována a pečovala v prvních letech zejména o pěvecký dorost. Po otevření vlastní školy byly již v druhém roce zavedeno vyučování zpěvu, a to učitelkou Marií Kniesovou a spolkovým sbormistrem Tomášem Špičákem. Od devadesátých let vedl pěvecký odbor Max Koblížek. Od školního roku 1887/1888 učil ve škole Vesny zpěv a hru na klavír její dlouholetý ředitel (na odpočinek odešel až v prosinci 1918) František Mareš, jenž se svými svěřenkyněmi vystoupil poprvé veřejně 29.5.1889. Při Vesně působila od roku 1888 řada dalších učitelů hudby: 1889- Eduard Havlíček a Anna Nikodémová (zpěv, klavír), 1891- Ludmila Perglerová (housle), 1892-1899 Josefa Kocholová (zpěv, klavír), 1896-1919 Max Koblížek, 1896-1918 Zdenka Illnerová (klavír), 1897-1908 Gisela Hrubá (klavír), 1898-1907 Emma Brunecká, 1898-1909 Adéla Machková-Jedenáctíková (klavír), 1889, 1903-1908, Marie Perglerová (housle), 1889- Otýlie Foltýnová (klavír), 1889- Emanuel Šárka (klavír), 1912- Vilém Petrželka V roce 1890 se uskutečnil první hudební dýchánek, přístupný zdarma pouze pro členy Vesny a rodiče chovanek; tyto dýchánky po pěti letech pokračovaly tzv. společenskými salóny Vesny, od roku 1900 ve spolupráci s Klubem přátel umění. Na dýcháncích byly prováděny klavírní a komorní skladby Dvořákovy, Chopinovy, Wieniawského aj., chovanky recitovaly verše českých básníků. Od roku 1894 pořádala Vesna Dětské radovánky, při nichž předváděly chovanky mimo pěvecké a hudební výstupy také živé obrazy a dramatizace dětských pohádek (O Popelce, Zakletá princezna). Důležitými pravidelnými akcemi se staly jarní slavnosti, jiné slavnosti byly pořádány k příležitostem jubilejí (14.11.1897 při slavnosti k 50. narozeninám Elišky Krásnohorské zazněly mimo sbory i sólové árie ze Smetanových oper Hubička a Tajemství, slavnost 25.3.1898 byla věnována 100. výročí narození F. L. Čelakovského), jiné památky byly připomenuty na veřejných členských schůzích (15-2-1898 k 90. narozeninám J. K. Tyla, 25.3.1898 na památku †spisovatelky Žofie Podhajské), při nichž byly rovněž předvedeny zpěvy, hudba a živé obrazy. Dne 11.1.1891 byly na koncertě v Besedním domě předvedeny lidové tance se zpěvy hanácké a valašské a zejména Královničky. Významnou kapitolou v činnosti Vesny se staly odborné přednášky. Týden před uvedením Královniček 4.1.1891 se uskutečnila přednáška Lucie Bakešové, Xavery Běhálkové a Leoše Janáčka na téma O našich národních tancích. Hudební oblasti byly věnovány přednášky Maxe Koblížka a Františka Vojtěchovského (24.2.1897 Hudební vzpomínky), Františka Mareše (6.10.1897 Smetanův Dalibor na vídeňské scéně), P. Ignáce Wurma (21.9.1898 Z národopisu moravského), částečně P. Dr. Pavla Vychodila (7. a 14.12.1898 O krásnu uměleckém), v roce 1900 přednášel Max Koblížek na téma Opery Bedřicha Smetany a Rudolf Reissig uspořádal cyklus přednášek na téma Komorní hudba a Mladá česká hudební generace, obdobně v roce 1906 připravil Max Koblížek cyklus: 3.10. Historický vývoj opery, 10.10. Gluck, Mozart, 17.10. Mozartovy skladby mimooperní, 24.10. Mozart jako skladatel operní, 7.11. Kouzelná flétna a Figarova svatba a 14.11. Don Juan, přičemž 21.10. a 18.11. doplnily slovo hudební ukázky z Mozartova díla, 6.10., 13.10., 20.10. a 27.10.1909 přednášel Jan Kunc na téma Moderní zpěvy v písni umělé (z jiných oblastí jmenujme alespoň cyklus přednášek o architektuře, který v roce 1908 připravili Dušan Jurkovič a Jaroslav Syřiště). Z dochovaných materiálů vysvítá rovněž, že členky a chovanky Vesny pěstovaly také umění dramatické, což dokumentuje např. realizace Bozděchovy veselohry Náramek 6.1.1899 a Zeyerova Neklana 1.10. téhož roku. S Vesnou v průběhu času spolupracovaly další ženské vzdělávací a pěvecké spolky na Moravě, jimž bývala Vesna vzorem a často i návodem k samotnému vzniku: Eliška Krásnohorská v Moravských Budějovicích, Libuše v Břeclavi, Ivanovicích na Hané a Kroměříži, Božena Němcová v Uherském Brodě, Osvěta v Bučovicích, Mlada v Moravičanech, Spolek paní a dívek v Lipníku nad Bečvou, Františka Stránecká v Letovicích, Vesna v Ivančicích, Kopřivnici a Třebíči, Vlasta v Dlouhomilově, Přerově, Vyškově a Zborovicích, Zora v Hodoníně a Zábřehu na Moravě, Vlastimila v Prostějově, dámský odbor Vlastimila mužského pěveckého spolku Moravan v Kroměříži, dámský odbor olomouckého Žerotína, Čtenářsko-pěveckého spolku Beseda ve Strážnici. Prameny, literatura. MZA Brno fond B 40/I kn. 436 b Spolkový katastr okresu Brno město; fond B 26 karton 2461 A sign. 103 Ženský vzdělávací a výrobní spolek Vesna v Brně 1890-1914; Výroční zprávy ženského vzdělávacícho a výrobního spolku Vesna 1896, 1898, 1900, 1916; Sborník Vesny 1932
Obsah |
