Zpět

1916

Opět rok válečný.
Činnost nepatrná. Pro zákaz vlády XX divadla vůbec nehrála. Zpívalo se pouze celoročně v kostele o velké mši sv. a při význačných dnech. Na Velký pátek jsme zpívali oratorium od Haydena "Sedm slov Krista Pána". 10.10. Dne 10. října jsme vypomáhali Mariánské družině panen ve Slavkově při divad. pohádce "Tři bílé růže" a na vánoce v náboženském divad. kuse "Dvě matky". Již v srpnu 1915 byl zdejší katecheta obec. a měst. škol dp. P. František Kosík povolán jako, vojenský kurát do Vídně, do vojenské nemocnice. Poslední dobou vážně churaví. Krční tuberkulóza se provalila a zhoubně působí na jeho nadějný život. Nyní dp. P. František Kosík se léčí u svého bratra, stavitele, v Třebíči. Všichni si vroucně přejeme, aby se uzdravil a svým zdravým humorem nás brzo ze starostí a běd vyrážel.
Politické:
a) vnější Ústřední moci vrhly své síly na západ, doufajíce, že připraví, válečným stranám zdrcující porážku. Německý stan se usnesl dobýti Verdunu, přední francouzské pevnosti. Boje o Verdun byly vedeny od února do července. Boje se účastnil i oddíl rakouských letců. Němci Verdunu nedobyli, ač tato bitva zkosila na milion životů, ale nakonec Francouzi zatlačili Němce zpět za původní linii. Již začátkem roku rakouská ofensiva slibně pokračovala proti Italii, v polovici května byly prolomeny italské řady za velení arcivévody Eugena a Italové zatlačeni na své vlastní území. Nyní mělo rakouské velení namířeno k Benátkám a chtělo celou italskou armádu, bojující nad řekou Sočí, obklíčiti a zajati. Ale zdrcující porážka rakouského vojska na severovýchodě celý plán pokazila.
b) vnitřní prodej potravin je v rukou státních a obyvatelstvo trpí velkým nedostatkem. Na venkově si lidé skrývají zásoby, tajně melou obilí, pekou chléb, ba vaří si i pivo. Jí-li kdo koláč, nejprve se tajně ohlíží, není-li na blízku četník. U prodejen stojí denně dlouhé řady kupujících s lístky v rukou a nejednou odchází s prázdnou. Již máme chlebenky, cukřenky, kávenky a kdož ví, jakými -enkami nás vláda bude ještě živit a jak dlouho to ještě bude trvat.
Válečné strasti jsou u nás, v českých zemích, zvyšovány útlakem národním a politickým. V červnu byla odsouzena vojenským soudem na smrt řada vynikajících politiků, zvláště Dr. Kramář a Dr. Rašín. Mnoho českých listů je zastaveno. Vše, co připomíná české státní právo je z učebnic a knihoven vymýceno. S bolestí neseme že i starobylá svatováclavská hymna je uznána za závadnou.
Písně "Kde domov můj", "Slovan jsem a Slovan budu" a jiné jsou pod přísným trestem zakázány zpívat. Kdo je zpívá, je považován za vlastizrádce. Z císařského znaku zmizela česká koruna a bývalý úřední titul Předlitavska "království a země na říšské radě zastoupené" změněn v "země rakouské". Je zjevno, že vítězná Vídeň chce ještě více germanizovat a centralizovat.
Ministerský předseda hrabě Stürgh byl v říjnu ve Vídni zastřelen sociálně-demokratickým redaktorem Dr. Adlerem.
Dne 21. listopadu zemřel ve věku 86 let císař rakousko-uherský J. V. František Josef I. Z nařízení vlády zúčastnili jsme se zádušní mše sv., při níž jsme zpívali requiem.
Nástupem J. V. cís. Františka Josefa I. se stal J. V. císař Karel I., 30-letý.
Již třetí rok válčíme, jsme toho všichni syti. Snad J. V. císař Karel I., který prý má rozhodnou vůli zlo napraviti, za pomoci schopných dobrých rádců vše přivede ke kýženému míru! - -
Po odchodu dp. P. Františka Kosíka, nastoupil zdejší katechetské místo dp. P. Ludvík Kučera, který se snaží, jak činil za svého kaplanského působení zde před válkou, udržeti Cyrilskou Jednotu když se nedá ve výši - aspoň trochu nad hladinou.

Zpět

Další část
Předchozí část