|
Stále žijeme v době válečné. Trpíme, mlčíme, pláčeme. 31.1. Smrt P. Fr. Kosíka Připraveni, ale přece krutě jsme byli zasaženi telegramem, že dne 31. ledna 1917 vypustil svoji šlechetnou duši dp. P. Frant. Kosík. S velkým bolem neseme ztrátu tak milého, hodného, veselého a mladého kněze. Pochován byl v Třebíči dne 2. února. Na poslední cestě k věčnému spánku ho doprovodila deputace Cyrilské Jednoty, neboť pro válečné poměry nemohli se všichni členové pohřbu zúčastniti. Bůh oslav duši jeho! Odešel P. Fr. Krchňák. Dne 26. března uspořádali jsme tichý, ale láskou prodchnutý večírek na rozloučenou s dlouholetým naším jednatelem a hospodářem s dp. P. Fr. Krchňákem. Odešel jako nový farář do Lysic. Neradi jsme ho ztratili, neboť jeho činnost mezi námi je kus historie. Jednatelská kniha Cyrilské Jednoty je výmluvným svědkem jeho práce. Od 1. dubna je zde ustanoven nový p. kaplan z Blanska dp. P. Václav Navrátil. Zastává funkci pokladníka všech katolických spolků a správce budovy. Dne 22. září rozloučili jsme se také s dp. P. Ludvíkem Kučerou, který odešl jako katecheta do Brtnice. I s ním jsme se těžce loučili. Místo katechetské nastoupil zde p. kaplan z Brtnice dp. P. Jan Odstrčil. Činnými jsme byli trochu v "loutkaření", které zde obnovil dp. p. kaplan P. Emil Sommer. Pod jeho vedením hráli mladé čekatelky i některé starší členky v zimním období v neděli odpoledne po sv. požehnání v sále orlovny loutková divadla pro děti. Sami se loutky oblékaly a připravovaly kulisy. Nejbolestnější ranou, která nás stihla byla ta, že nám vláda sebrala naše milované zvony. Snad oko žádného Slavkováka nezůstalo suché, když začátkem července rozbíjeli pro "oltář vlasti" našeho starého "Jakuba" a "Jana" a starý "Umíráček" z radnice, který dříve býval na staré bráně jižní tzv. vodní. I děti budou do své nejdelší smrti vzpomínat těch posledních bolestných stenů, milovaných zvonů. Pouze zvon v kapli sv. Urbana nevzali, poněvadž ten se záhadným způsobem ztratil. Doufáme, že se časem najde. Prozatím nám musí stačit zvon Maria. Politické: Německo ponorkovou válkou snažilo se překaziti Anglii všechen dovoz ze zámořských zemí. - Všude bylo znát vyčerpání a únavu. - Papež Benedikt XV., podal návrhy k mírovému jednání a z toho důvodu pořádal se ve Štokholmě sjezd socialistů z většiny válčících států, ale bez výsledku. Ruský car Mikuláš II. chtěl opustit západní spojence s ústředními mocnostmi chtěl ujednat separátní mír. Však zákonodární sněm neboli duna se mu vzepřela a vyzvala cara, aby se vzdal trůnu. Dne 15. března byl car nucen ve Pskově podepsati abdikační listinu. V Rusku vypukla revoluce. Národní strana se udržela pouze 2 měsíce. Pole ovládli socialisté a jejich předák Kerenský nabyl na několik měsíců diktátorské moci. S Brusilovem se pokusil o poslední ofensivu proti ústředním mocem. V ní zasáhla do boje polovice českých dobrovolníků z České družiny. Byl jim svěřen 2.7. úsek ruské linie u Zborova. Dne 2. července prorazil ruský útok rakouské řady a zajal více mužstva než ho sám měl. Tento úspěch českých dobrovolníků se nedal utajiti. Proto císař Karel I. udělil ještě téhož dne několika tisícům českých politických odsouzenců svobodu a milost.- Tajné zprávy. Již začátkem května přišel do Ruska Masaryk. Byl tam všeobecně uznán za hlavu a vůdce československého odboje. Vyzval krajany - zajatce - aby vstupovali do legií. Zatím se tam vzmáhal bolševismus. Hned po vypuknutí revoluce v Rusku zavezli Němci v zapečetěných vagonech ze Švýcar přes Švédsko do Ruska Lenina, Bronsteina a jejich pomocníky komunisty, opatřivše je hojnými penězi. Ti demagogickými podvratnými rejdy ruskou říši rozvrátili. Kázeň se uvolnila, vzmohla se deserce a fronta se rozpadla. Postavení Kerenského bylo podryto. Dne 7. listopadu byla provolána v Rusku republika bolševická. Nyní české legie bojují v Rusku proti bolševismu. Čeští američtí katolíci pořádali v Chicagu velké manifestace pro českou samostatnost. Dne 18. listopadu usnesli se na memorandu, v němž žádali zřízení československého státu. Odevzdali je papežskému delegátu, jenž jejich krok schválil a memorandum odevzdal Benediktu XV, sv. Otci. Též Masaryk přijal jejich pozvání a v červnu zúčastnil se jejich sjezdu ve Washingtoně. Čeští a slovenští katolíci američtí se zasazují o osvobození své staré vlasti jak mravními tak i hmotnými prostředky s velkou obětavostí. Úspěch Rakouska Koncem listopadu dosáhlo Rakousko velkého úspěchu na bojišti italském. S německou pomocí tam prorazilo nepřátelské řady u Tolmina a zatlačilo Italy za velkých ztrát na řeku Piavu.
Předchozí část |
